Opravdová, od Mattela - tento článek věnuji všem maminkám malých princezen ❤️

by - 15 června


Ahoj a krásný den všem,

dnes se spolu vrátíme o pěkných pár let zpět. Nebojte, nebude to žádný retro outfit, na které jste u mne jistě zvyklé 😀. I když přiznám se, už se moc těším, až si opět vezmu své milované zvonáče nebo retro šaty. Ty jsem si ovšem zamilovala, když mi bylo kolem 20,  v dnešním článku bych se ráda vrátila ještě o kousek hlouběji do minulosti.
Nedávno se mě (opět) někdo zeptal, jak to vlastně všechno vzniklo. Kdy jsem se začala líčit a co mě přivedlo k tomu, začít natáčet na YouTube.


Pamatuji si, jak jsem každé Vánoce netrpělivě čekala, až ostatní dojí večeři, aby se už konečně mohlo jít ke stromečku. Jak jsem napínala uši, abych nepřeslechla Ježíškovo zazvonění a hořela zvědavostí, zda bude pod stromečkem „barbína“, ta jediná pravá, nebo ne. Ona totiž barbína v té době  platila za dost nedostatkové zboží. Když jsem byla malá, nebyly barbíny běžným dárkem, cenovka ukazovala astronomickou částku, bylo jich málo a tak se na ně stávala fronta jako na banány. Našim se ji podařilo sehnat až po několika letech, když jsem měla asi 12 nebo 13 let a to už mne panenky moc nezajímaly 😀. Před tím ale, když jsem dostala panenku, tak to byla  „mrkačka“ nebo napodobenina barbíny, která je sice fajn, ale rozhodně to neuspokojí dětskou duši toužící po originálu. Pamatujete na scénku z filmu „Obecná škola“, kdy otec Zdeněk Svěrák dává u stromečku synovi dárek, co vypadá jako zabalená puška a on s radostí vykřikne „vzduchovka!“ a tatínek mu odvětí „No, vzduchovka to není, ale zbraň to je!“. A on to je zabalený stojan na noty k houslím 😀. Nebo jak syn Miroslava Donutila v Pelíškách, který sní o zápaďáckých pánských vysokých botách dostane lampasácké hnědé erární kozačky a zastírá zklamání? Tak nějak to vypadalo i u nás, pokaždé jsem dostala nějakou panenku, ale nikdy to nebyla pravá Barbie od Mattela.



Barbie byla a je jednoduše unikát. Mohla být každý den jiná, každý den jinak krásná. Myslím, že jsem nebyla rozhodně jediná, kdo na Barbie marně čekal. Dokonce bych řekla, že barbína představovala mezi holčičkami svým způsobem jakési měřítko společenského postavení, stejně jako dnes mají děti iPhone nebo "najky" 😉.
A tak jsem si pak na Štědrý večer lehla do postele s falešnou barbínou a přemýšlela, jak to udělat, aby se z ní ta pravá stala. 
Měla jsem na to celé sešity. Do jednoho jsem si kreslila návrhy na šaty. Kreslila jsem modely na svatbu, na párty, do školy, za kamarádkami, outfity na nákupy. Ve druhém sešitě jsem pak měla návrh na dům. Pokoj pro hosty, pokoj na oblečení a další ohromně důležité místnosti, vše samozřejmě zařízené do posledního detailu, včetně váz na stolech a záclonek v oknech. Jistě vás nepřekvapí, že už v té době u mne vedl květovaný vzor 😉.

Když se na to zpětně podívám, možná bylo dobře, že jsem tu pravou, od Mattela, dostala až později. Možná zrovna to, jak jsem kreslila a přemýšlela, byly ty okamžiky, které bych měla uvádět jako odpověď na dotaz „Jak to vlastně všechno vzniklo?“, kdy se zrodila ta touha dělat to, za čím jsem si poté chtěla celé dětství a dospívání jít. Nesnila jsem o tom, že budu princezna. Snila jsem o tom, že budu dělat z mrkaček barbíny. Že budu dělat ze slečen princezny. 
Když jsem byla starší, své náčrty jsem odložila. Nikdy jsem je ale nevyhodila a vsadím se, že by se doma u rodičů našly. A tak jsem začala snít o tom, že ze mě bude kadeřnice, návrhářka nebo kosmetička. Jenže rodiče měli na věc v té době jiný pohled a já na to prý moc dobré známky, takže jsem se nakonec rozhodovala mezi obchodkou a gymplem, který zvítězil. 
Ale i na gymplu jsem byla nejšťastnější, když jsem mohla své kamarádky po škole líčit, probírat se v drogerii šminkami, přestože nabídka byla tenkrát tristní a krášlit se na večerní diskotéku nebo ples. Kamarádky si moje ruce chválily a já jsem byla šťastná, protože jsem najednou mohla „dělat z mrkaček barbíny“.


Po maturitě na gymplu jsem snila o tom, že půjdu na textilní fakultu technické univerzity v Liberci, jenže Liberec není v Praze a tak to nakonec dopadlo jinak. Když však děláte něco, do čeho nejste tak úplně 100% zapálení, k úspěchu to nevede. Nakonec jsem se tedy odstěhovala z Prahy do míst, kam mne to vždy táhlo. Na starou chalupu bez ničeho, bez topení, bez kanalizace, bez funkčního záchodu, bez teplé vody... Do chalupy, která z dnešního pohledu, byla ruinou. V mých očích to ale v tu dobu byl přesně ten dům, který jsem si jako malá kreslila do sešitu. Jsem moc ráda a jsem za to vděčná, že i když rodiče tenkrát s mým rozhodnutím nesouhlasili, nebránili mi. A já to dodnes považuji za nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělala, hned po tom vzít si toho nejhodnějšího chlapa pod sluncem ❤️. 
Tohle vše se jednoduše mělo stát. Protože kdybych neodešla z Prahy, mohla jsem dnes dělat něco jiného, mohla jsem být někde jinde. Mohla jsem být někým jiným. 
Já jsem ale z Prahy odešla a ostatní jsou jen „kdyby“ a na ty život nehraje. Takže jsem oprášila své dětské sny, nadechla se a do té vody skočila… A dál už v tom plaveme spolu 😉.
 
Ani netušíte jak moc jsem vděčná, že mohu den za dnem jít dál za svým snem. Že mám kolem sebe vás a i v reálu fajn lidi, kteří mne v případě potřeby podpoří. V hlavě mám spoustu plánů, které mne ženou dál a dodávají sílu, protože jít si za svým snem není vůbec snadné. Neexistuje žádná univerzální rada, nemůžete si vygooglit návod. Každý, kdo po té cestě kdy šel, vám potvrdí, že to bolí, že se vždy najde někdo, kdo vám hodí klacek pod nohy, že se vám budou někteří smát, že si budou lidé klepat na čelo a že budete občas i brečet. Přesto je to ale to nejlepší, co pro sebe můžete udělat! Alespoň to zkuste. Člověk totiž nakonec vždycky lituje toho, co neudělal, a ne toho, co udělal.



A proto jsem byla moc ráda, když mi před nedávnem Cosmopolitan nabídl účast v projektu moje zážitky s Barbie a oslovil mne, abych se o svůj příběh s Barbie podělila i já. Protože mnoho žen má tuto unikátní panenku v srdci jako milou vzpomínku na dětství. Stejně tak ji tam mám i já.
Když jsem přemýšlela, zda tento projekt vzít a jak ho uchopit, bylo mi hned jasné, že chci udělat radost těm nejmenším (protože vím, že mne sleduje plno maminek). A že teď, po tolika letech, budu moci vykouzlit úsměv na rtech jiným holčičkám, které také sní o tom, že jednou budou mít tu opravdovou Barbie od Mattela a jejich maminkám, které si je třeba nemohou nyní dovolit. Protože když se nad tím zamyslíte, tak ve finále to nejcennější, co můžete ostatním předat, je radost dětem a dospělým motivace plnit si své dětské sny, které je dělají šťastnými. 
Sledujte tedy mé sociální sítě, kde se brzy dozvíte, jak tyhle krásné panenky získat. Protože všechny tyhle holky, které jsem dostala jako rekvizitu ke článku, poputují k vám, k maminkám, a poté najdou svůj nový domov v náručích holčiček, které si třeba i s jejich přispěním někdy splní svůj sen a stanou se princeznou, kadeřnicí, modelkou, lékařkou, nebo třeba astronautkou.

A o první set si zasoutěžíme hned dnes pod tímto článkem. Stačí, když mi napíšete, pro koho byste chtěla panenky vyhrátjestli jste někdy dostala Barbie pod stromeček a co je vysněným povoláním vaší dcery či mladší sestřičky? Prosím připojte váš email v případě, že vyhrajete, ať vás mám kam kontaktovat 😉. Soutěž běží do nedělní půlnoci 18.6.
Všechny panenky jsou nové, originální v původním balení, pouze byly nafoceny.

výherní set 1

výherní set 2

výherní set 3





You May Also Like

88 komentářů

  1. Ahoj, to bolo veľmi milé vyznanie :) tiež patrím ku generácii, keď Barbie nebola samozrejmosťou, ja som mala tiež napodobeniny a neskôr som "zdedila" tú pravú po sesternici z Nemecka. Výhra by putovala mojej dcére, ktorá má 5 rokov a momentálne je jej vysnívaným povolaním policajtka :D adriankag@yahoo.com

    OdpovědětVymazat
  2. Pri čítaní tohto príbehu som sa aj ja preniesla do mojich detských čias a rovnako sklamaných Vianoc - veľmi som túžila po bábike (nie Barbie, vtedy sme ešte nevedeli, že nejaká Barbie existuje) a keď som videla zabalenú krabicu, v ktorej pravdepodobne bola bábika, moja radosť bola neuveriteľná. O to väčšie sklamanie prišlo pri rozbaľovaní, keď sa v krabici nachádzala bábika, ale bola v kroji. Určite si pamätáte na ten typ bábiky - tvrdý materiál, neohybný, výraz bábiky absolútne žiadny. Bábika možno pre zberateľov zaujímavá, ale pre dieťa, ktoré túži po bábike na hranie a citové uspokojenie, tak to určite vhodná nebola. Doteraz cítim to strašné sklamanie. Mojej dcére som dlhé roky kupovala pod stromček rôzne bábiky, aj tú od Mattela, vždy takú, aby som jej splnila prianie. Pevne verím, že sa mi to podarilo. Teraz už plním priania mojej štvorročnej vnučke a dúfam, že sa mi to bude dariť. Rovnako si prajem, aby sa splnili jej priania byť tanečníčkou, ja ju budem podporovať, povzbudzovať a pomáhať. demil@zmail.sk

    OdpovědětVymazat
  3. Ahojky Petruš, zapojuji se do Vaší soutěže o panenku Barbie.
    Bárbínku bych chtěla pro mou pětiletou holčičku Betynku. Bude mít zanedlouho narozeniny, už z ní bude velká holka, ale jak ji znám (je dost po mamince :-)), tak si bude ještě s panenkami hrát dlouho :-).
    Přesně si pamatuji, kdy jsem já s mojí mladší sestra dostaly naše první Barbie...bylo to na Vánoce a za "totáče", takže předpokládám, že to naše rodiče stálo strašné úsilí. Pamatuji se, že jsme už vůbec nestály o to, rozbalovat další dárky, jen jsme si chtěly hrát s vymodlenou Barbínou...a víte co, Petruš? Tu panenku mám pořád schovanou, je už sice trochu "jetá" a náš pes (tehdy štěně) jí okousal ruku, ale mám ji! Schovanou v kufříku spolu s dalšími barbie tretkami. Vždyť co by bez nich byla :-).
    A když už je řeč o pejscích, dcerka by chtěla být veterinářka. I díky jejímu dobrému srdíčku jsme zachránili pejska, kterého někdo zákeřně zavezl do lesů. Ale vše dobře dopadlo a pejsek našel nový domov a i nejlepší kamarádku.
    Přeji Vám krásný den a omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale Barbie mi vykouzlila úsměv na tváři, tak díky za tu vzpomínku a mějte se moc hezky.
    S pozdravem Jarunda.s@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Peti.
    Panenky by som rada vyhrala pre moju mladšiu sestričku. Má 6 rokov. Pre barbie má síce veľký dom, ale málo bábik v ňom býva :) keď som bola malá na každý sviatok som dostávala barbie. Či už vianoce, narodeniny, meniny. Barbie bola pre mňa veľkým vzorom :-) tak isto ako pre moju malú sestru. Túži byť dokonalá ako ona. Mať dokonalé vlasy, make up. A čím sa chce stať? Možno to vyznie smiešne ale stále vraví že chce byť slúžka nášho staršieho brata :D
    Btw tá hnedovlasa barbie sa podobá na teba :)
    S pozdravom tinus.pavlovicova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  5. Ahojki Peti,je super ze si kyvla na takto skvělý projekt.Jako malá jsem si taky hrála s barbinkama,byly jsme 4 sestry takže o panenky byla vždycky bitka,protože jsme žili jen s tatkou a panenky nebyly levná záležitost.Ted mám 3 děti a z toho 2 holcicky.Bitka o panenky pokračuje i tentokrat.Holky si hraji s Barbie a ostatními panenkama hlavně na maminky.Nikolka mi vždy říká ze chodit do práce nebude,ze bude mít hodně děti a starat se o ne 😀. Tak snad ji to odhodláni vydrží co nejdéle. S pozdravem marketa_zajicova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Jeej barbie som mala vzdy rada a teraz sa s nimi hraje moja 5 rocna dcerka aj s s tymi po mne,takze by som to urcite dala jej. Prvy barbiu som dostala na vianoce. terezkaculenova@zoznam.sk

    OdpovědětVymazat
  7. Dobrý den nebo ahoj 😁
    Moc bych chtěla vyplnit sen své mladší sestřičce a to darovat ji barbinku. Ale sama jen tak nemohu.Moje malá sestřička chce být zdravotní sestrou. Děkuji za přečtení mého malého snu

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj. Já som na barbinach fičala. Bola som Z tých šťastných čo mali originál (dokonca jedna malá řasy!!! Chápeš? ?? Fakt řasy) Nosil mi ich krstný otec z Nemecka. S oblečkami to také ľahké nebolo tak mamina mi ich pletla a hackovala. Takže keď sme sa na ulici hrali S barbie tak som to niesla von V baťohoch aby aj ostatné dievčatá mohli tie svoje (manekymky - tak sme volali tie mäkké neoriginalne) hrali sme sa tak aj celé dni. Teraz mam dcérku (bude mať 8) a ta tiez fičí na barbinach. Má ich naozaj veľa (asi aj vďaka mne 😂 ) Vyhrá by bola práve pre ňu. Autu by sa potesila lebo to čo mala rozbila. (Sadla si naň 😂 ) A čím chce byť? To je každú chvíľu niečo iné. Najviac nás pobavila že bude prezident lebo ten vraj nemusí nič robiť (prišla na to počas sedenia na WC 😂 ) a inak je vášnivá sledovacka youtube. Už ma ukecava aby mohla nahrať voľake video tak som jej povedala že si musí dobre přemýslet o čom video bude. (Dost sa na zlostila keď zistila že jej tablet nemá zadnú kameru lebo myslela že to dokáže natočit tabletom 😂 )
    vaganova@centrum.sk
    Ľudmila

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Péti :)
    Dostala jsem Barbie i s autem, když mi bylo nějakých 10 let... byla jsem z toho naprosto u vytržení. Starší bratr zase dostal Kena a bylo tam i miminko, tak jsme si společně hráli na rodinu. No a já jako žena to auto snad nikdy neřídila, protože to si vzal na starost Ken :D On si se mnou hrál s takovými spíše holčičími záležitostmi a já s ním zase s jeho auty, hradem s rytíři. Bylo to pestré dětství:)Ještě nejsem maminkou, ale mám 11 letou sestru. I když se mi zdá, že dnes jsou ty panenky celkově přijatelnější i cenově, tak pro ni je každá vzácností. Je mezi námi 12 letý věkový rozdíl a i přesto jsou stále naživu Barbie po mně. Jednou za čas je všechny znovu učešeme, převlečeme. Je to vážně nesmrtelná záležitost. Zatím mi říká, že by chtěla být kosmetičkou, a to z důvodu, že se nejedná o stresové zaměstnání :)
    Kdybychom náhodou vyhrály, tak zde píšu svůj e-mail: eva.selongova@seznam.cz.
    Měj se krásně a přeji nádherné léto ♥
    Eva

    OdpovědětVymazat
  10. Panenky bych velmi ráda darovala mým třem dcerám 👱👧👰Ony Barbie​ milují a to by u nás byla radost jako na Vánoce 🌲Barbie jsem poprvé dostala v mých 11-ti letech a jmenovala se Holywood Hair a na vlasy se jí strikaly růžové hvězdičky 🌟 podle přiložené šablony ☺Byla jsem z ní tehdy vyřízena 😂😉 A k tomu povolání ještě.... Nejstarší dceři bude letos 10 let a už od školky tvrdí, že bude kadeřnicí a bude mě česat zadarmo říká 😍😘💋 Tak že uvidíme kam jí cesty zavedou, každopádně ji v ničem nebudu bránit...Nemelo by to smysl a byla by nešťastná a já pak vlastně taky.At už vyhrajeme nebo ne,tak mam radost,že o nás Pěti víš, protože tě s cacorkama pečlivě sledujeme 😊☺Měj se krásně a těšíme se na další videa😍

    OdpovědětVymazat
  11. Hezky vecer,rada bych vyhrala pro dcerku.I ja touzila po prave a kdyz mi bylo v roce 1990 deset tata mi ji sehnal.Mezi moji sbirkou made in china zarila.Maminka mi na ne usila cely kufr oblecku.Stale je mam schovane ale bojim se aby nevzaly tak nejak zasve, protoze mi prijde ze dnes uz se touha po "hracce"vytratila a vseho je tak nejak moc.Cim bude moje holcicka az vyroste nevim ale dnes slusne preludovala na pianko tak asi klaviristka 😁bohuli@atlas.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj Peti,rada se zapojim do souteze a panenku bych chtela vyhrat pro dceru.Bude mit v srpnu pet let.Mame doma plno barbin ujidimena nich..no spis ja.Ale kvalitni nemame kvuli fin.situaci kupujeme spis obycejnejsi ale i tak paradu udela.Ja si pamatujijak mi nasi kupovali.Je mi 33let a priznam se ze do 15let jsem si hrala :-) bylo to v te dobe terno.Pamatuji si ze kamaradka prinesla fialovou kazdy jsme ji zavideli .ted na barbiny siju a hackuji sice zadna kvalita ale dcera to oceni nejvic tim ze vzdy je stastna za kazdou vec a ocicka se ji rozzari.No uz jsem se rozkecala..Preji vsem vyhru...a krasny den Martina onder.martina@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj, zaujal mě článek o panenkách a ze soutěže jsem nadšená. Panenku bych dala mojí mladší sestře protože si jí přála už od Ježíška tu pravou od Mattela, ale Ježíšek se její přání snažil uspokojit nějakou barbie panenkou ze supermarketu. A ta má samozřejmě mnoho chyb a nedostatků a Anička ze školy má tu doopravdickou panenku a je mnohem lepší a má hezčí vlásky i řasy a ona by jí chtěla přece taky. Myslím že by jí udělala moc velikou radost. Přeji hezký den - lenka.k.padarov@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj Peti. Když jsem byla malá tak jsem měla hodně věcí po rodičích a spíš se běhalo venku. Vždycky jsem chtěla nejakou originální panenku barbie ale dostala sem ji až jsem byla větší a to už jsem si s ní tolik nevyhrála. Proto bych se chtěla zapojit do soutěže a panenku vyhrát pro moji mladší sestru která žije s mojí maminkou až v Italii. Věřím že by ji to udělalo velkou radost. Je to malá paradnice a v 8mi letech uz chce malovatka a licit se jako ja a mamka. Chtěla bych moji sestřičce udělat radost. Jsi úžasná a na tvé videa i blog se mohu divat 100x dokola. Mějte se s Mirou krásně a užijte si tepla.
    claire.jackson97@yahoo.com

    OdpovědětVymazat
  15. Ahojj tak to byl moc krásný článek :-) Já jsem po prvé Barbinku dostala v 6 letech k narozeninám .Nemohla jsem věřit ,že ji mám ,tu která pro mě byla nejrásnější hračkou .Zdědila ji po mě i neteř vydržela skoro 15 let .Je škoda ,že dnešní děti si těch hraček neváží jako kdysi my .Výhra by byla pro moje dcerky :-) .Lucieg25@seznam.cz..Hezký večer .Lucka

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj Peti. Krásný článek. Svoji opravdovou od Mattella jsem měla jedinou. Měla bilou latexovou vesticku a kraťasy a na nohách růžové kolečkové in line brusle, které házel jiskry. Byla boží a žádná neopravdova ji nemohla nahradit. Moc mě mrzí že skončila později s ostatními hračkami někde v popelnici. Panenku bych chtěla vyhrát pro svoje dvě dcery - Kaju a Naty. Kája si přeje byt cukrarkou a Natálka veterinarkou. Tak uvidíme jak to s nimi dopadne. Mej se pekne a at se ti dari. Hanka Email h.hanina@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  17. Ahoj Peti :-)) výhra by putovala mě 5ti létě dceři, která teď zrovna chce být gymnastka :))) ale mění se to časem měsíc :-D ... Já svou něj barbinu měla z Kanady od pribuznych :) no byla to kloubová co tady jen tak nebyla :) takže prostě moje a nikomu jsem ji nechtěla půjčovat :-D . Pamatuju si, jak jsem jí dělala šaty z papírových kapesnicku :-D teď je to úsměvné , ale tenkrát jsem u toho snila, jaká je to roba :))) děkuju za " růžový" článek a vzpomínky, které se mi vrátily <3

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj tak opravdovou od mattela jsem měla od dědečka který mi ji dovezl z nemecka .To je moje veliká vzpomínka a vždy když vyprávim ze jsem ji mela ,ještě dneska tomu nemohu uverit .Vyhrát bych set chtěla pro neteř ,která má v srpnu narozeniny a je to velká paradnice ,sa si každý den vybírá svůj denní outfit.Jinak by se chtěla stát elsou z ledového království :-) email :kachlicka11@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  19. Ahoj Péťo, musím se přiznat že tohle je první článek který jsem přečetla až dokonce. 😀 Upřímně, mám doma menší sbírku panenek barbie. Schovávám je pro svou princeznu, zatím jí jsou 2 roky, takže si počká než jí z toho něco dám. Čím chce být to zatím netuším, jistě to neví ani ona sama 😀 Já chtěla být krasobruslařkou a modelkou ale nemám postavu a neumím na bruslích. Vyhrát bych to chtěla pro sebe (dceru, která to potom zdědí) 😀😀😀😀
    monika754@post.cz

    OdpovědětVymazat
  20. Ahoj Peto, uzasny clanek! Musim rict, ze jsem se pri jeho cteni az dojala 😀
    Panenku bych rada vyhrala pro svou holcicku. Ta se momentalne vidi jako vedkyne, milujr totiz mikroskop. Dnes jsme na prochazce nasly mrtveho cmelaka a zitra ho budem zkoumat... Takze tak, ale barbina ji urcite potesi 😇
    Muj email je michala.bednar@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  21. Ahojky, ja jsem si jako mala holcicka take prala pravou Barbie od Matela, s ohybacima nohama a rukama a logem kralicka. Nejdriv jsem dostala takovou atrapu Barbie z Polska, byla strasne bila, nedaly se ji zohnout nohy a vlasy mela na pankace = prilepene jen do pulky hlavy. Ale i tak jsem byla stastna. Tu pravou jsem dostala v cca 12 letech, b la nadherna s ruzovymi saty a o dva roky pozdeji jeste Kena, ale to uz jsem o neho zase tolik nestala :-)
    Cenu bych chtela vyhrat pro svoji neter Emicku. Chudinka je na tom stejne jako jsem byla kdysi ja, ma taky jen ty "falesne" :-) Ma moc rad zvirata, tak treba jednou se ji povede stat se veterinarkou.
    Mej se moc krasne.
    eweenna@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  22. Ahoj Peťo,panenku bych chtěla pro zatím rostoucí miminko mé sestry, když jsme byly malé,tak jsme měly dřevěné kostky a nějaké autíčka,panenky u nás byly až dost později.Doufám že miminko bude holčička,ale i kluk si může hrát s panenkou, hlavně ať sou oba zdraví a šťastní.Penenka byl můj velký dětský sen :) a splnil se až snad v 15 letech :D povolání mé sestry je kuchařka a co bude jednou dělat její dítě,je jedno.Hlavně ať je v životě šťastné.
    Onc3e@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  23. Ahoj Péťo, panenku Barbie jsem si vždycky přála, k Vánocům jsem ji nikdy nedostala. Měla jsem jen ty náhražky za Barbie, pravou jsem nikdy nedostala. Ale preferovala jsem větší panenky, jako miminka:) s panenkama jsem si hrála do 13 let :-D panenku bych darovala kamarádce, která má dvouletou dcerku. Ta ještě neví co by chtěla dělat, ale já jsem vždy chtěla být učitelka a teď bych chtěla jít na práva.
    Měj se krásně,
    Kačka

    katynady@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  24. Vas blog jiz sleduji delsi dobu, a vzdy si ho rada pustim po tom co dcery odpadnou v postylkach :) Jelikoz mame stejny typ pleti chtela bych i podekovat, ze mi casto usnadnujete zivot pri nakupech kosmetiky a ja jdu na jistotu. Predevsim ale ocenuji to, ze pristupujete velmi pratelsky a vzdy se snazite sve priznivce povzbudit a snazite se ukazat, ze to co dokazete vy mohou dokazat i ostatni. I treba maminky na materske dovolene jako ja...Do drogerie se dostanou max. pro nakup plenek a kdyz uz se probojuji s ujecenymi detmi az ke stojanu s dekorativni kosmetikou, ma mala princezna do kosiku nahaze vse co potrebuje, protoze kamaradky ve skolce uz taky maji laky na nehty atd. :) takze me zbyde jen dobry pocit, ze si moje dcera bere k srdci to co ji rikam :D ,,Muzes byt cim chces a dokazat vsechno na svete, jen musis opravdu chtit" k me smule ted chce byt modelkou a ja si tak nic pro sebe asi dlouho neporidim :D
    Co by matka pro sve deti neudelala ;) zvlast, kdyz v mem detstvi byla jedina panenka ,,plavacek"(obri mrkaci mimino) a o opravdove barbine od mattela si clovek mohl nechat opravdu jenom zdat.
    Me dcery Julinka 5let a Sofinka 6mesicu.
    jaroslavatodorov@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  25. Při čtení tohoto článku jsem se úplně přenesla do dětství. Každe vánoce jsem s napětím očekávala,zda tam pod stromečkem bude panenka a ne ledajaká,ale Barbie od Mattela. Zavidela jsem spolužačkam, co měli originál. A jednou jsem se dočkala i já. Dostala jsem opravdickou panenku Barbie od Mattela pobřežní hlídku. Vyhrála jsem si ní snad do 10 ti let.
    Ještě teď to vidím, jak jsme si s holkama ze třídy hráli a pujcovali si je. Moje neteř už moje nadšení pro Barbie nesdílí. Tato generace už jede monster high atd. Ale já když jdu do hračkářství,tak u regálů s barbinama strávím nejvíc času. Moje dcera nedávno objevila moje staré barbiny a je nadšená a já se těším, až ji slavnostně předám CJ,mou pobřežní hlídku 😊 Proto bych chtěla panenky věnovat ji,abychom si spolu mohly hrát a já se mohla prostřednictvím jí zase vrátit do svého dětství.
    MojE dcerka by zatím chtěla být jako maminka 😊
    Je úžasné,co děláte Pěti, protože děláte hodně lidí šťastnými a to nejenom svými videi 😉
    Krásný večer přeje Andrea

    Andrusak@seznam.cz


    OdpovědětVymazat
  26. Péťo.. krásně napsané, přenesla jsem se také do svého dětství :) i já po ní toužila a nakonec ji, jako poslední ze třídy dostala, za vysvědčení na konci první třídy. Tu radost si pamatuji dodnes! A dodnes mám tu "pravou od Matella" schovanou
    Přála bych si ji pro svoji Anetku, která bude mít příští týden 5.narozeniny, Barbie by jí vykouzlila úsměv na rtech :) moc po ní také touží.. Jejím vysněným povoláním je být mamka :)
    S pozdravem Lucka (zdravykramek@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  27. Ahoj Peto při čtení tvého článku se mi vybavilo jak to bylo o vánocích u nás ,jelikož jsem 81 ročník tak sehnat pravou Barbie byl kumšt.Pamatuju si jak po štědrém dnu jsme s kamoškama debatovali kdo dostal jakou Barbie a kdo měl pravou byl in :-D Barbinku bych dala své 7leté dcerce,která právě chce bít veterinářka ;-) Hezký večer Iv iv35@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  28. Ahoj, jsem ráda, že jsem objevila tak skvělou blogerku jako jsi Ty. Při čtení tohoto článku jsem si vzpomněla na mé dětství a to, jak jsme si s mým velkým bráškou (je jen o rok starší, ale pro mě to byl a vždycky bude můj velký bratr) hráli s mými panenkami. :-) Brácha byl vždycky trochu zženštilý a o auta neměl zájem, takže jsem nikdy ani netoužila po malé ségře na hraní. :-D Stejně jako Ty, i já jsem vždycky chtěla mít tu pravou Barbie, ale rodiče si ji nemohli dovolit, tak jsem také pod stromeček a k narozeninám dostávala levné napodobeniny, ale i z těch jsem měla radost. Já doufám, že jednou budu moct udělat radost své dceři, pokud nějakou budu mít (teď čekám chlapečka a ten po Barbie asi nikdy toužit nebude :-D) a budu jí moci udělat radost a koupit přesně takovou panenku, na kterou si ukáže. :-) Panenku z této soutěže bych chtěla vyhrát pro mou osmiletou sestřenku. Miluje zvířátka. Loni dostala k narozeninám morčátko a stále se o něj vzorně stará. Prý by chtěla být veterinářkou, tak doufám, že se jí ten sen jednou splní. :-)
    Děkuji za tvou pozitivní energii a přeji pěkný den. S pozdravem petabez@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  29. Ahoj Peti, dekuji za krásný článek, i já jako malá jsem toužila po opravdové Barbie, ale bohužel nikdy jsem ji nevlastnila. Tak si to teď vynahrazuji s dcerama 3 a 6let. Hrajeme si společně, takže výhra by byla pro nás všechny ;) Jinak starší uz několik let sní o tom, ze se stane farmářkou a bude mít svoji vlastní farmu. Ta mladší říká ze chce být doktorka, tak uvidíme jaký bude jejich osud. Přejeme hezké léto!
    ivscha@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  30. Ahoj, první barbínu mi koupila moje maminka, bylo mi asi 6 let a byla sem jediná na vsi, která ji měla. Byla sem tak pyšná :-) Mamka mi udělala obrovskej třípatrovej domek, našila hromady, ale opravdu hromady, oblečení (samozřejmě ty nejnovější módní trendy) a já si až do střední hrála na módní přehlídky. Pak Barbie i se svým šatníkem putovala do dětského domova. Přiznám se, že teď, když už mamka není, mi ta Barbie chybí a chtěla bych ji mít. Tu jedinou, pravou a jen moji. Mám maličkou dcerku, takže výhra by byla rozhodně pro ni a vlastně i pro mě. Zase bych si hrála na módní přehlídky :-) Hezký den, Kristina

    OdpovědětVymazat
  31. Ahoj Petro
    Kdybych vyhrála tak bych panenku dala me dcerce Valerii. Bude ji teď akorát 5 let a tak si myslím že by ji dáreček udělal radost k narozeninám.

    Já jsem svou první barbie dostala taky pod stromeček a hraje si s ní dnes i moje dcerka, která pořád říká že bude paní doktorka a pomáhat lidem.

    Tak kdo ví jestli si za svým snem půjde a nebo si to rozmyslí. Osud nás vede různými cestami a ty cestičky k úspěchu bývají opravdu hrbolaté.

    Email: l.pankratzova@gmail.com

    Díky za tvá videa a inspirace díváme se na tebe každý večer bud na YouTube nebo Instagramu. :)

    OdpovědětVymazat
  32. Ahoj Peťo, jelikož jsem jako malá chtěla vždycky pravou barbie, chci se zapojit do této soutěže o panenku Barbie pro moji osmiletou dcerku Nikolku, která barbie naprosto miluje. Byla by moc ráda kdyby vyhrála. Můj email: ane.balajova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  33. Peti, jsme plus minus stejně staré. A i já toužila po barbine. Ten sen se mi nikdy nesplnil. Kdyz uz byly snaz k dostání (byť za velké peníze), rodiče došli k závěru, ze na panenku jsem uz moc stará. Dokonce jsem nedávno uvažovala, ze bych si ji koupila teď jako splněný dětský sen, ale asi uz by mi radost neudělala. Tak si radši pořídim nějaké pěkně saticky :-)

    OdpovědětVymazat
  34. Ja si pamatuji, ze prvni Barbie jsem dostala od tety, protoze ji tenkrat vyhrala jako cenu za krizovku v nejakem casopise, mela snad doplnky na upravu vlasu, vcetne nejake barvy. V te dobe to byla luxusni vyhra. No a panenku bych si prala pro svoji triletou dcerku, z povahove maleho kluka, co bavila auta a masinky se z ni zacina stavat ta princezna, co si chce malovat pusu a nehty jako maminka a libit se, tak by ji panenka, kterou by mohla cesat a strojit urcite potesila. bezdickovamichaela@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  35. Ahoj Peto, musim rict, ze jsi mi timto krasnym vyznanim vrhkla slzy do oci. Nejen tim, ze jsem tehotna a dojmu se rychleji :) ale opravdu je to krasne. I ja miluji a vzdycky jsem milovala panenky barbie a musim rict, ze i ted v dospelosti, kdyz je vidim v hrackarstvi, zastavim se u nich a obdivuju je :-D Dokonce jsem se jako mala podle nich ucila kreslit oci na papir a hrala jsem si s nimi snad jeste ve ctrnacti. Rada bych se zapojila do souteze a vyhru venovala svym dvoum malym neterinkam (2 a 4 roky), sama cekam chlapecka :-)
    Dekuji za Tvoje psani, nataceni, inspiraci a tyto moznosti k vyhram, mej se krasne. Andrea.
    kadejka@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  36. Ahojky,
    nejdřív musím říct,že článěk je moc hezky napsaný a na konci mě i dojal!!!
    Přála bych si vyhrát barbie pro svou 4letou dceru Nelinku,nedávno zrovna obdivovala regál s barbie a hlásíla mi ,která se jí líbí a poprosila jestli ji barbie nekoupím,řekla jsem at si napíše ježíškovi,u nás se žádné scény skrz hračky nekonají,jelikož ježíšek zabírá i v létě:-)pak jsme přišli domů a přišla s pokladničkou,že má našetřené penízky jestli si barbie může koupit,řekla jsem jí at si šětří a počká na toho ježíška,poslechla mě:-)učím ji,že nemuže mít vše a hned,a čím by chtěla být?říká že doktorkou od miminek.A já bohužel nikdy barbie pod stromeček nedostala.Děkuji za přečtení a přeji hezké dny. dana.koplikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  37. Ahoj Péťo,tak i ja se přidám do soutěže😊 U Tveho retro clanku jsem se rozpomnela na sve detstvi,sve tri Barbie (prave asi nebyly, mozna jedna, ta mela takove ty ohebne klouby😂) Kamenem urazu byl Ken, na toho jsem cekala snad pet let, Jezisek pak prinesl jednoho bruneta, ale na tri baby to bylo sakra malo. Pamatuju si, ze v tech mnou hranych divadylkach se o nej porad hadaly😃 Pak pribyl jeste kun s kocarem, tak z toho jsem tenkrat skakala dva metry vysoko! Vyhru bych venovala pravdepodobne sve dceri Jasmínce, je sice jeste prcek, ale k panenkam se jiste casem dopracujeme. Sama jeste nedokaze rict, cim se v budoucnu stane, ale uz ted vim, ze to rozhodnuti necham ciste v jeji rezii. Mym ukolem bude pouze ji nabidnout rozhled a moznosti😊 Drzim pesti, at se Ti s Mirou dari a blbci, aby se vam uz vyhybali😉 radka.hyl@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  38. Ahoj. Tak já bych chtěla růžovou panenku pro mojí dceru Evelin,které byl v březnu rok. Je to holka holčičí,ale má bráchu, který ujizdi na bagrech,autech a letadlech. Jasně že si Evelin nebude hrát s těma panenkama co ji (stále) podsouvám. S touto výhrou to třeba zlomím a hrát si s námi bude třeba i Oliver. (By tátu švihlo) sranda :-)
    Takže budu doufat ,že moje modrooká blondýnečka nebude bagrista v modrákách.
    Mějte se pěkně
    Email je cymbitko@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  39. Já nikdy opravdovou Barbie od matela neměla, sice mi ji slibovaly pokud si nebudu kousat nechty tak ji dostanu ale, to se nestalo.Uz mám skoro třicet, gelové nechty a nádhernou holčičku která si jako já kouše nehty ale,nestresuji ze barbi nedostane jak to dělali mě. Moje holčička má totis lehkou formu adhd.takze nikdy nebude úplně v klidu.I tak jsem ráda že je zdravá krásná a tuli v posteli se svou panenkou Barbie s dlouhými vlásky. mirkapscolkova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  40. Parádní článek :-) Jsem ze stejne generace a prava Barbie od Mattela byla fakt neco. Ja ji nakinec dostala asi uz v 6-7 letech, ale mamka mi zpětné říkala, ze na ni pěkné dlouho setrila a pak ji jeste dele sháněla. Byla vázne paradni a skutečně od Mattela, měla krasne šaty ruzovo modré a vlasy ji vonely parfémem. Tu vůni cítím jeste ted. Její šaty mam v krabici, panenku uz bohužel ne. Byla ma nej přestože vlasy dávno měla zacuchane a uz nebyla tak krásna jako dřív :-) Přestože jsem pozdeji měla i dalsi prave Barbie, ta první měla sve kouzlo i poté a vždy pri hraní měla hlavní roli ona.
    Barbie bych rada vyhrála pro dceru, cely život jsem si prala krásnou okatou holčičku a kdyz uz jsme nedoufali, ze nekdy nejakou budeme mit, zdálo se mi o porodu te "naši" holčičku a to jsem uz byla těhotná :-) V zari ji budou dva a jako pyšná máma říkám, ze je to ta nejuzasnejsi holcicka a muže byt čímkoliv, cim bude chtít byt. Zatím to spis vypadá, ze je typická panna a rada uklizi (a jeste raději se finti jako maminka). :-) Ale uz ted se tesim, az si budeme hrát s Barbie ❤️
    janette85@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  41. Zdravím Vás Petro.
    Váš příběh je podobný tomu mému, vždycky jsem chtěla panenku, ale dostala jsem jen porcelánovou a nebo plastovou od vietnamců.
    Chtěla jsem jí mít jako ostatní holky ve škole. Bohužel jsme na to byli sami, bez táty,a tenkrát byla drahá. Dnes jsm jednu takovou koupila dceři, tak bych si přála takovou pro mojí neteř, její maminka je také sama, jako moje máma tenkrát. Chtěla bych jí udělat radost. Nelinka( moje neteřinka) by chtěla být ,,léčitelkou koní,, přímo jí cituji. Je zlatíčko, úplně mi připomíná mě, když jsem byla v jejím věku.
    Držím palce ve Vaší tvorbě. A dál natáčejte Vaše úžasný videa.

    P.S. Nechala jsem se insipirovat a koupila si tužku na obočí od Catrice 😘

    wlckovamonika@email.cz

    OdpovědětVymazat
  42. Ahoj Peti, ráda bych vyhrála Bárbínku pro svou mladší sestřičku, i když si spousta lidí myslí, že je moje dcera ��
    Panenku jsem určitě dostala, pár z nich mám dodnes schovaný, avšak vůbec si nepamatuju při jaké příležitosti.
    Ségra chce být, po vzoru seriálu Požárník Sam, hasičkou �� Pořád vypráví, jak je to hrozně důležitá práce a že musí být silná apod. �� Kupodivu ji to stále drží, mě už jde ze seriálu hlava kolem, už to znám nazpaměť ��
    culkova.simona@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  43. Ahoj Petra,
    tak Barbie by som si priala vyhrat pre dceru Adelku 👩‍👧. Ja mam 31rokov a veru
    pravu "od Mattela"som nedostala nikdy. Ale zato som mala asi 7"nepravych" a 1 Kena a mamina mi sila na nich rozne autfity,ktore nemal nikto-boli (este su odlozene) jedinecne😍. Dcerka mi zrovna prednedavnom povedala,ze ked vyrastie, chce byt "mama"a "pani ucitelka"😌🤗
    denisa.prekopova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  44. Ahoj, já bych chtěla panenku vyhrát pro holčičky na táboře, celý týden sbírají "peníze" a pak si za ně v "krámku" nakoupí a tohle by je určitě potěšilo :) v dětství jsem měla 3 barbíny, vždycky jsem nějakou dostala pod stromeček. A čím by holčička, která by si ji koupila, chtěla být - no to nemám tušení, ale vzhledem k tomu že se jedná o koňský tábor, tak možná profesionální jezdkyní? 😊

    karol.pichrtova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  45. Ano, vystihla jste to presne. I ja, jako kazdy z nas, jsem mela sve sny, sve plany, a nakonec, jak to byva.. planujeme a Pan Buh se tomu smeje. Osud me zaval az sem, do severni Afriky, kde ziji se svymi dvema detmi. Zijeme ve spolecnosti a v zemi, kde si opravdu vetsina holcicek muze o takovych barbinkach opravdu nechat zdat, a mozna lepe pro ne, ani nevi , co to takova panenka vlastne vubec je. Ja sama bych sve 7 lete dceri chtela udelat radost , protoze ja sama jsem si hrala s barbie az do 13ti let! V teto zemi neni nic samozrejmost a chudoba a nedostatek tizi vetsinu rodin. Moje dcera chce byt doktorkou, a lecila by zadarmo, aby byla dostupna pro vsechny potrebne :) necht at se jim vsechna ta prani (viz. dalsi prispevky) splni! kazda je jedinecna! hurghadaService@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  46. Zdravím Péťo, krásně napsané. Moc se mi na tobě líbí, že si jdeš za svým snem a děláš co tě baví spousta lidí tohle neumí a já jsem jedna z nich, ale doufám, že i já se najdu v něčem co mne bude bavit a naplňovat mě, tak jako tebe. Jelikož jsem o trochu mladší ročník práva panenka barbie byla lépe k dostání a přesně jako ty i já netrpělivě očekávala barbie pod stromečkem.Jedno máme společné a to, že jsem stejně jako ty malovala do sešitu návrhy oblečení pro barbie. Kdyby se na nás usmálo štěstí, věnovala bych panenku barbie své dceři. Ona je naprosto miluje, několikrát za den si snima hrajeme 😌 Jelikož dcera má přes tři roky, tak úplně nedokážu říct čím by v budoucnu ráda byla, ale už několikrát se zmínila, že by chtěla léčit zvířátka 🐈Tak možná jednou z ní bude zvěrolékářka 🐢🐕 Díky za pěkný článek a za super soutěž. Hezký večer Tereza můj E-mail Tereza.Francova88@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  47. Já bych to darovala dceři mojí sestřenice :) pamatuji si, jak jsme si spolu hráli právě s Barbie. Každá jsme měli svoji sbírku, sešli jsme se a rozjeli jsme to ve velkém =D byla to zábava. A teď to zase my můžeme předat svým dětem =) je to moc pěkná hračka =) (kutnarovaa@gmail.com)

    OdpovědětVymazat
  48. Krásné vyznání,které jsem musela přečíst na jeden nádech.Já jako malá chtěla být spisovtelkou a ilustrátorkou zároveň.Avšak vystudovala jsem Kosmetičku,jak by někdo řekl "kosmetičku podladových krytin" :D Svou "barbie" jsem dostala cca v 6 letech kdy jsem byla 3.měsícem v nemocnici,protože si se mnou lékaři nevěděli rady.Dostala jsem ji od své starší sestry.

    Ráda bych jeden ze setu vyhrála buďto pro mou mladší sestřičku od ktere by to podedila ma dcerka jako skoro vse =) a nebo primo pro moji skoro 2letou princeznu.Jinak sestra napsoledy chtela být lékařkou. <3

    OdpovědětVymazat
  49. Ja jsem tedy mladsi rocnik, ale penez moc nezbyvalo, byly jsme s maminkou samy. Barbin jsem mela plno, ale tu pravou jen jednu, dokonce se sprchovym koutem.
    Ted uz si s barbinkama hraje moje trileta princezna. Zatim nevi, cim by chtela byt, ale nejcasti si hraje na pani doktorku a minule si teda hrala na popelare ��

    pokutova.jana@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  50. Bábiku Barbie by som chcela vyhrať pre moju dcéru Emku. Miluje Barbie, doma má dve, každý deň sa snini hrá,sú to jej najlepšie kamaratky :)
    Samozrejme toto ,,milovanie,, barbie má po mne, ja sa teraz ešte snini hrám :D
    KedŽe je moja dcérka malá,ešte nevie poriadne čím chce byť, ale na túto otázku mi odpovedala - pani kuchárka :D

    OdpovědětVymazat
  51. Rada bych panenku vyhrala pro svoji dceru.
    Nikdy jsem pravou od Mattela nedostala.
    Dceři je 2,5 roku, takze jeste nikdo netusi cim by chtela byt.
    adelkazamrzlova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  52. Zdravím,
    já bohužel nikdy pravou Barbie neměla. Sice mi to bylo líto, ale nemyslím si že by to na mě zanechalo následky 😂vyhrát bych jí chtěla pro dcerku, budou jí teď tři roky, a barbíny u ní vedou. Převlékáme, přezouváme...
    Pajapajunka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  53. Ahoj Peťo, výhru bych chtěla pro svou dceru Markét. Ja jsem dostávala Barbie vzdy za vysvetcenit. V jednom hračkářství v ČB byla vždycky akce, že za samé jedničky byla několika % sleva. Takže jsem si mohla tu PRAVOU Barbie vybrat.Byly to takové moje Vánoce. Pa Eva sugarrose@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  54. To je moc krásný článek, úplně jak z románu😄 Barbie bych si přála pro moji dceru, má 3 roky a zatím žádnou nemá,ale panenky má nejraději. K Vánocům jsem pravou Barbie nedostala,ale k narozeninám od babičky ano. Měla jsem i se sestřičkami domek a auto,ale vždy jsem chtěla černošku a těhotnou Barbie🙂😂 má mladší sestřička by byla ráda visual designerkou v obchodě typu H&M 😉 Vaše videa mě moc baví a přeji mnoho úspěchů
    Nikolevic@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  55. Dobrý den,
    delší dobu sleduji váš blog a moc se mi líbí. Zatím jsem se do žádné ze soutěží nezapojila, ale tato mě velmi zaujala.

    Panenky Barbie mám moc ráda už v dětství jsem po ní moc toužila, pod stromeček jsem ji nikdy nedostala a když začaly být u nás dostupné v obchodech bylo mě 12 let a i když mi ji rodiče pak koupili už jsem si s ní moc nehrála. A pak jsem ji darovala mladší sestřenici.

    Výhru bych věnovala své dceři, která za měsíc oslaví svoje čtvrté narozeniny a po Barbie moc touží. Hlavně po těch hadříkách, chce je pořád převlékat. A pokud nevyhrajeme stejně půjdeme do hračkárny pro Barbínku s hadříkama :-)

    A čím by chtěla být? Hlavně by chtěla být velká a mít prsa :-D a malovat si pusinku(takto mi odpověděla když jsem se jí zeptala). Ve čtyřech ještě nemá takový rozum, že by mi řekla přesnou profesi. Ale kdo ví třeba bude jednou blogerka :-)

    Mějte se hezky a pokračujte dále, jste skvělá
    e-mail: marcela.palonci@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  56. Ahoj rada bych vyhrala panenku pro svoji 3 letou dceru Karolinku ma je rada. Ted si hrava s moji prvni barbinou, kterou jsem dostala k vanocum, sice neni original, ale mela jsem ji moc rada. Diky ni jsem se dostala ke svemu povolani krejcova, protoze jsem ji hrozne rada oblekala. Dcera si zatim z povolanim hlavu nedela. Momentalne to vypada na zpevacku, princeznu a spoustu dalchich. Zdravim a preji jeste spoustu krasnych videi
    Langrtka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  57. Ahoj Peti :) Mě Barbie vozil strejda z Německa i mluvíci jsem měla. Tyhle panenky stály za to :) Chtěla jsem být tak krásná jako ona, když jsem viděla kolik holek v mém okolí po ní touží, jak si s nima hraje, jak je milujou, chtěla jsem být já ta Barbie. Nebyla jsem oblíbená a nebyla jsem ani hezká. Proto jsem toužila být tou panenkou. Pak mi, ale moje mamča řekla, že pro ní jsem ta panenka, ta dokonalá a krásná panenka, kterou má ráda <3 Má dcera má dvě panenky Barbie a já mám taky jednu krásnou a dokonalou Barbie a Kena, moje děti <3
    Mám obrovskou radost, že ses vrátila a jsi tady pro nás. Přeji tobě i Mírovi a taky samozřejmě Blair hoodně štěstí. Děkuji za vše :)

    marketa.harrandova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  58. Ahoj Petro,
    Barbie bych určitě věnovala svojí dceři, které je skoro 6 let. Přeje si být baletkou nebo princeznou :D a z těch reálnějších věcí učitelkou nebo návrhářkou šatů. Tu pravou Barbie jsme měly se sestrou každá jednu - sestra žokejku a ta moje měla zlaté plavky a ve vlasech zlaté třpytky, byla boží :) a největší tragédie byla, když jsme musely v neděli večer uklízet v pokojíku zařízené "vily" pro Barbie ze všeho co jsme doma našly (vila byla židle a tak podobně :))), protože se šlo v pondělí do školy :D
    A ta naše cácora už na Barbínách jede taky, ale zatím to má zkrátka jako panenku ať je to ta pravá nebo levá :)
    Děkuji za článek Katka
    katerina.vaclavikova@email.cz

    OdpovědětVymazat
  59. Ahoj,
    Taky se podelim o svůj příběh s Barbie. Každý měsíc mi babička házela do kasičky peníze, až tam jednoho dne bylo tolik, aby tam na tu pravou stacilo. Bylo to staré zapadlé hračkářství na konci náměstí. Teď tam chodím dceři kupovat hračky já a vždy se vrátím do minulosti, jaké to bylo když mě babiččina ruka držela a já si prohlížela všechnu tu krásu kolem. Dcera zatím žádnou panenku nemá a ještě nedokáže říct, čím by chtěla být. V srpnu má svátek a třeba se na mě usměje štěstí a svou první panenku právě dostane. A co se týká povolání? Je mi jedno čím bude... Jen ať je zdravá a šťastná.
    Denisa.tomasova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  60. Ahoj, panenku bych chtěla vyhrát pro svou dceru, protože i když jak píšeš, Barbie je dnes v obchodě nadbytek,ale ona tak nějak tíhne zrovna k tomuto druhu panenek, mrkačky jí třeba vůbec neberou. A jsme plus mínus stejný ročník, takže po Barbie jsem toužila,ale slavnostně jí dostala až mi bylo 13..a to už jsem měla trochu jiné zájmy. Každopádně se pamatuju, jak jsem se zavřela do pokoje a šila na ně neumělými pokusy šaty a sukýnky..to už dnes děti nezažijí, šaty se dají koupit za pár kaček, kdo by se zlobil se šitím:-) A moje malá Bětuška chce být samozřejmě princezna..nebo nevěsta:-)
    scherie@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  61. Ahoj, dárečky bych věnovala mojí mladší sestricce, Barbie vždycky tahá všude s sebou :). Do teď si pamatuji, jak jsme s mojí druhou sestrou dostaly Barbie černošky, které vonily po kokosu, to bylo nadšení! Když se jí zeptám, tak samozřejmě řekne zpěvačka nebo herečka :)
    vendy.samcova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  62. Ahoj Péťo, s nostalgií vzpomínám na dětství, kdy mi bylo cca 10let. Ležela jsem večer s bráchou v pokojíčku a povídali jsme si o hračkách. Říkal, že kdyby byl holka, tak by si vybral k Vánocům panenku Barbie. Tenkrát jsem vůbec netušila o čem mluví a jak ta panenka vypadá. Za pár měsíců odjel se školou na výlet do Německa (mohlo mu být cca 15) a z výletu mi přivezl pravou Barbie. Měla růžové krátké perleťové šaty s velkou mašlí na rameni, takové party šaty. Byla to panenka s tím nejkrásnějším obličejem jakou jsem kdy viděla. Teď má můj brácha holčičku, a myslím, že by se jí líbilo být pilotkou, protože ji letadla fascinují (s rodiči je na malém letišti každý víkend, jsou to sportovní letci). Takže pokud bych vyhrála, tak bych panenku věnovala svojí neteřince, abych ten krásný zážitek po letech bráchovi vrátila :-) Díky. e-mail: janabartova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  63. Ahojky, jako by to bylo vcera, kde jsme si se segrou hrali s Barbie panenkami. Doma jsme si stavili domecky a milovali jsme reklamy na Barbie. Asi jsme byli moc hodne, protoze Barbie jsme dostali. Nase nejoblibenejsi byly morske panny,ktere po namoci zmenily barvu vlasu. Dalsi oblibenkyne byla i Barbie cvicitelka a ve sbirce jsme meli u malou Barbie.
    Lasku k Barbie panenkam podedila i dcera. Rada si s nimi hraje a rada kouka na reklamy s Barbie (jako bych videla sebe tenkrat). Planujeme stavbu domecku pro panenky, to bude nadhera. Zatim chce byt dcera zpevackou, mozna rockovou hvezdou.. uvidime. Z vyhry by mela jiste velkou radost
    Jinak musim Peto podotknout, ze je to krasna soutez. Mej se krasne a zij su dal svuj sen <3.
    Email: janinkahovorkova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  64. Ahoj Peti, rada by som sa zapojila do súťaže. Mám síce 18, ale tiež som pravú barbie nemala. Chcela by som ju vyhrať pre moju sestru, ktorá má síce 11 rokov, ale tiež skutočnú barbie nemala. Miluje módu, svojich "barbinam" šije šaty, takže si myslím, že ju to veľmi poteší. Sestrenice v jej veku sú len na mobiloch a nechcú sa s ňou takto hrať. Tak nech má :)

    OdpovědětVymazat
  65. Zdravím Peťulko,
    když jsem ráno nakojila a ukonejšila svého chlapečka, tak jsem při chvilce pro sebe přečetla Váš článek. Jako vždy mi zlepšil náladu. Jste inspirativní a milá, jsem moc ráda, že jste se zase vrátila a plníte si svůj sen, na který jste tak dřela:o)
    Svojí první Barbie jsem dostala se sestrou k vánocům, moc jsme si s nima vyhrály :o)
    Barbie bych chtěla pro svojí dcerku, je jí 3 a půl roku a zrovna teď by chtěla být princeznou Elsou :o)

    OdpovědětVymazat
  66. Dobrý den, Peti.
    Krásně napsaný článek!
    Byla jsem na tom podobně jako Vy. Pravou Barbie od Mattela jsem také nikdy nedostala. Měla jsem katalogy Mattel, které jsem si pořád dokola prohlížela :-)
    I tak jsem ale nikdy uplně zklamaná nebyla.
    Mám 5 letou dceru a ta tu pravou Barbie od Mattela jednu má. Přiznám se,že jsem z ní měla možná větší radost než ona :-)
    Dcera má takové ty klasické holčičí sny. Momentálně chce být modelkou nebo tanečnicí (aby prý mohla také tančit v klipu aktuálního hitu Despacito) :-)
    často mi bere kosmetiku a hraje si, že na plastový mobil natáčí tutoriály podle Vašeho vzoru :-)
    Mějte se moc krásně a dělejte dál to, v čem jste tak skvělá!
    Dana
    danka.xm@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  67. Dobrý den, Peti.
    Krásně napsaný článek!
    Byla jsem na tom podobně jako Vy. Pravou Barbie od Mattela jsem také nikdy nedostala. Měla jsem katalogy Mattel, které jsem si pořád dokola prohlížela :-)
    I tak jsem ale nikdy uplně zklamaná nebyla.
    Mám 5 letou dceru a ta tu pravou Barbie od Mattela jednu má. Přiznám se,že jsem z ní měla možná větší radost než ona :-)
    Dcera má takové ty klasické holčičí sny. Momentálně chce být modelkou nebo tanečnicí (aby prý mohla také tančit v klipu aktuálního hitu Despacito) :-)
    často mi bere kosmetiku a hraje si, že na plastový mobil natáčí tutoriály podle Vašeho vzoru :-)
    Mějte se moc krásně a dělejte dál to, v čem jste tak skvělá!
    Dana
    danka.xm@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  68. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  69. Já zatím žádný příběh s barbie nemám, tím myšleno nějaký zajímavý, možná tak to, jak jsem vřeštěla když jsem kdysi dostala barbie karavan... Ale kdybych je vyhrála, samozřejmě ne pro sebe, měla bych krásné vzpomínky nejenom já. Darovala bych je totiž do jednoho kroužku, ve kterém dělám instruktorku. Je to Brontosaurus a chodí tam spousta malých holčiček, kterým není lhostejná ochrana přírody... Dala bych je do naší klubovny, a když by náhodou v době oddílovky pršelo, vykouzlily by radost na tváři nejdené holčičce. A kluci? Ti se s nima pohrajou taky... ��

    Kdyby si mě, respektive nás, vybrala, určitě ti pošlu fotku jak se s nima hrají, věřím že budou nadšené!

    E-mail: elisabettruhlarova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I presto, ze jsem Husakovo dite Barbie jsem mela a k tomu 3 patrovy barak s vytahem, ale pro mne to nic neznamenalo. Byla jsem spis kluk, litala jsem venku a muj domecek s Barbie panenkama byl v oblozeni vsech sousedskych kamaradek. Nyni mam dceru 5 let a co by za domecek od Matella dala, ale bohuzel netusim,kde mu je konec. Ta je fanynka Barbie obrovska a k tomu chce mit tri povolani a to doktorka, zpevacka a modelka. Kdyz se ji zeptam a co jeji deti a rodina? O to se postaras prece ty, kdyz budes babicka v duchodu����. Fashion@seznam.cz Ali

      Vymazat
  70. Ráda bych vyhrála setík pro svou dceru která je tvůj velký fanoušek,Barbie jsem k vánocům dostala jednou jako dítě a v dospělosti jsem je dostávala od svého bývalého muže jelikož jsem byla jejich sběratelkou...moje dcera by chtěla bít modní návrhářka:-)alulinek28@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  71. Ahoj, článek je moc pěkný, já jsem dostala první Barbie pod stromeček v devadesátých letech když mi bylo asi pět, pamatuju si, že měla růžové minišaty :) Panenku bych chtěla vyhrát pro svoji šestiletou sestřenici, která chce být asi tanečnicí nebo chovatelkou koní:)
    13petra13@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  72. Dobrý den Péťo,
    panenku Barbie bych chtěla vyhrát pro svou dceru Nelinku.
    Přečetla jsem si Váš celý článek a úplně jsem měla pocit jako bych ho psala já sama. Jen s tím rozdílem, že jsem si každé Vánoce svou opravdovou Barbie s ohýbacími nohami tak moc přála a ona ne a ne přijít právě kvůli tomu, že když jsem byla malá, moji rodiče se potýkali s velkými finančními problémy. A tak jsem čekala i když jsem věděla, že z těchto důvodů nebylo možné svou Barbie mít...ale přes můj nízký věk jsem to chápala a nežadonila, jen doufala.
    Jedny Vánoce, když už jsem ztratila naději a počítala s nějakou napodobeninou nebo mrkačkou se pro mě z nepochopitelných důvodů stal zázrak. Moje sestra, která bydlela v Německu mi přivezla dárek. Byla to pravá Barbie od Mattela, která měla tetování a navíc s nádhernou žlutou motorkou. Asi si dokážete představit jakou radost jsem musela mít.
    A proto vím, jak důležité pro děti, obzvlášť pro holčičky můžou být Barbínky.
    Nakonec bych Vám chtěla říct, že jsem velice ráda, že pokračujete dál v točení videí, já ve Vás stále věřila.
    Mějte se krásně A.
    Email: anna.pourova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  73. Úplně mě ten článek dojal a přivolal vzpomínky na dětství, můj nejkrásnější vánoční dárek, byl Barbie kůň,kterého dokonce podělila moje Darinka, kvůli které se zapojuji do soutěže, měla by z výhry velkou radost. Je po mamince a bárbinky se jí moc líbí a dokonce se mnou sleduje i tvá videa ��. Takže se na ní ani nemůžu zlobit, když u ní v hračkách najdu svou rtěnku, nebo ,když jí najdu počmáranou od stínů, s tím, že si dělala swatche����jsou jí 4 roky, a jako většinu holčiček jí kosmetika hrozně přitahuje a ráda se dívá ,když se líčím

    OdpovědětVymazat
  74. Ahoj Petí, velmi pěkné počteníčko :) Chtěla bych se zůčastnit soutěže protože já jsem milovala Barbie a nikdy jsem pravou nedostala. Jednou jsem dostala na Vánoce nevěstu a ženicha (opět ne od Mattela), ale nesměla jsem je rozbalit a měla jsem je na polici v krabici, byl to horor. Ovšem už jsem trojnásobnou maminkou a moje pětiletá holčička dostala právě k pátým narozeninám jako dárek předplatné časopisu Barbie a moc tyto panenky miluje. Chtěla by se stát doktorkou, ale myslím, že z ní bude spíš herečka :)
    kopprettinnkka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  75. Barbie bych chtěla vyhrát pro dceru mé kamarádky, zůstaly samy, tak financí není nazbyt...
    Já ,když jsem dostala svou první Barbie, byla jsem z toho úplně mimo, normálně jsem dostala horečku a nepustila jsem ji ani na záchodě:D.
    Moje mladší ségra chtěla být učitelka, povedlo se:).
    Lucka
    lucives@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  76. Ahoj!
    Jako malá jsem milovala bárbíny!!! Tu pravou, od Mattela, jsem ovšem nikdy na Vánoce nenašla, tenkrát byly drahé a "zbytečné". Máma, učitelka ve školce, mi občas nějakou donesla z práce. Ráda jsem je česala (čím vlasatější, tím lepší), stavěla jim pokojíky, domlouvala rande s Kenem a spaly u mě v posteli. Myslím, že vlastnit okatou panenku s dokonalým tělem se spoustou oblečení (v dnešní době je tolik typů těchto krasavic!), je snem každé malé princezny. Mám syna, takže u nás vedou auta a dinosauři, ale setře se má narodit (nejspíš) holčička. A právě pro ni bych tu pravou Bárbí schovala pod stromeček. Až bude větší a bude po ni toužit :) A myslím, že milující rodiče ji určitě budou podporovat ve vysněném povolání, ať už to bude letuška, učitelka nebo zdravotní sestřička (jako já). Ale to už moc předbíhám :D Jinak panenka v zelených šatičkách s hnědým drdolem (na fotce) mi tě hned připomněla! Péťo, držím pěsti,ať se Ti stále daří a pokračuješ ve svém snu, jsi skvěla!:) RadushV@email.cz

    OdpovědětVymazat
  77. Já teda nesoutěžím Peti, protože nějakou tu barbušku doma ještě mám a pořád si ji nechávám v nějaké té krabici z dětských let (vidíš, mohla bych se v ní nostalgicky prohrabat... :D) ale musím ti napsat jeden takový "vtipný" příběh, co jsem s Barbie zažila... :D
    Tak jak píšeš, jednou na Vánoce u večeřě jsem netrpělivě pokukovala po zavřených dveřích a těšila se na to, jestli dostanu svou první Barbie. Taky jsem měla jen takový ty z tržnice, no, víme jak vypadaly... :D Ale já měla štěstí, byla tam, i s nějakým obývacím setem (krásná růžová pohovka) a hlavně si pamatuju, jak to můj milovaný bráška ještě ten večer dokonil - vylomil jí nohu! :D achjo, nebavila jsem se s ním jak dlouho, nedělala jsem scény, ale jako dospělá žena, ho "mučila" mlčením :DD žádné trauma z toho nemám, neudělal to schválně a já myslím, že jsem stejně pak na narozeniny dostala nějakou jinou, ale tohle si prostě pamatuju... :D

    OdpovědětVymazat
  78. Zdravím,
    já bohužel nikdy pravou Barbie neměla. Sice mi to bylo líto, ale nemyslím si že by to na mě zanechalo následky 😂vyhrát bych jí chtěla pro dcerku, budou jí teď tři roky, a barbíny u ní vedou. Převlékáme, přezouváme...
    Pajapajunka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  79. Tak vidim, ze jsem nebyla jediny blazen co naprosto miloval Barbie. Dodnes si pamatuju jak jsem Strasne chtela "od jeziska" takovou tmavovlasou Barbie, a jak jsem byla zklamana, kdyz jsem ji pod stromeckem nenasla. Ten pocit si pamatuju doted, tak me clanek celkem dojal. A uplne souhlasim, ze ta nesplena touha byla v necem vlastne pozitivni. Asi z nesplnenych prani si ted obcas preju treba k narozeninam nejakou sberatelskou Barbie a mam z ni fakt radost. Moje mala holcicka si s Barbie hrat teprve zacina, ale verim, ze bude podobny blazen jako ja. Tak si rady zasoutezime:-) barbora_holesinska@yahoo.com

    OdpovědětVymazat
  80. Ahoj. Pod stromček sme so sestrou tiež dostávali len tie "akože Barbie" a veru si úplne trefne vystihla , ako som sa aj ja predstierala radosť... ale to maličké sklamanie tam bolo. No ale dodnes si presne pamätám , ako mi moja mama kúpila moju prvú PRAVÚ Barbie. Mohla som mať asi 12 a niesla som ju domov ako poklad. Tá spomienka mi tak silno utkvela v pamäti (a asi to hovorí o tom , aká to bola pre mňa výnimočná udalosť ), že po vyše 22 rokoch si presne pamätám ten obchod, ako som ju vyberala... veľa detailov. Aj to , ako otec nevedel pochopiť, že za toľko peňazí mi kupuje bábiku :)... Rada by som vyhrala darček pre moju majú princeznú, ktorá samozrejme bábiky miluje. A tento týždeň u nás doma prevláda jej nadšenie, že bude učiteľka v škôlke... čo bude chcieť byť budúci týždeň ešte nevieme :D :) .... Prajem všetkým krásny deň ;)katka.viludova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  81. Ahoj Peti,moc pěkný článek!Připomněl mi moje dětství. Taky jsem tu pravou od Mattela nikdy neměla. Tatínkové kamarádek je vozili z německa a moje nejlepší kamarádka Martina jich měla několik a tak jsem si k ní chodila hrát a bylo to super! Dnes uz mám svoji holčičku Verunku, má 4 roky a barbíny jsou ted u ní nejoblíbenější. Má panenku Elsu ale pravou barbie od Mattela nemá tak by to byl moc pěkný dárek. :-)
    PETRUSHCA
    Cedidlovapetra@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  82. Zdravím, doufám, že nevadí když se zapojím do vaší soutěže i když jsem muž. Mamka a přítelkyně vás obdivují a sledují Váš super blog, ale nenašly odvahu napsat.
    Barbie jsem pod stromečkem nikdy nedostal a bohudík :-D :-D :-D
    Jinak je to skvělá hračka pro holčičky a kdybych ji vyhrál bych ji daroval své čtyřleté sestře, která ještě žádnou Barbie nemá a moc po ní touží. A vysněné povolání sestřičky je tanečnice, ona ráda tancuje a předvádí se :-)
    patrik.skuta@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  83. Ahoj.Ako mala som samozrejme tiez zazivala ten pocit nedockavosti pod vianocnym stromcekom :-)pravu barbie od matella som dostala ked som mala asi 9 rokov a pamatam ako som ju opatrovala a strazila ako oko v hlave :-D barbie by som chcela vyhrat pre malu slecnu ktora mala nedavno 3 roky a zboznuje tieto panenky podobne ako ja a najviac ju bavia koniky. surovcovap@azet.sk

    OdpovědětVymazat
  84. Ahoj, tvůj článek je opravdu přesný. Já sama jsem se své "pravé" kloubové Barbie nikdy nedočkala, ale moje starší sestra ji i s Kenem jako malá dostala od tety z Francie. Půjčovala mi ji a byla prostě nejlepší :-). Výhru bych věnovala svým třem neteřím které má právě moje sestra. Jsou to malé princezny a Barbie sada by jim udělala obrovskou radost.
    Hezký den
    tery.svobodova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  85. Ahoj Peto, asi jako snad kazda holcicka jsem taky hrozne touzila po te prave barbie od Mattela byl to muj sen a nakonec se mi to splnilo ne pod vánočním stromečkem ale když můj tatínek jednu takovou našel odlozenou u popelnice byla to taková ta menší barbie sestricka a mela sundavaci hlavu ale jinak byla krasna, vlastně pořád je panenku po me zdedila moje 3 leta dcera a dnes si sni vesele hraje spolu s ostatními panenkami co ma po me. Vyhra by byla samozřejmě pro ni a kdo vi třeba by ji jednou zdědila i její dcerka. Zatím říká ze chce byt vila Zvonilka ale hraje si i na doktorku :) stadlerova.v@seznam.cz

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář, dělají mi ohromnou radost ❤️!