Proč je 30 skvělý věk

"Ptát se ženy na věk je neslušné.
Ženy se za svůj věk stydí.
Jedna pětina žen by nejraději neslavila narozeniny.
Krása je spojena s mládím.
Musíme se snažit vypadat co nejmladší.
Polovina Češek si myslí, že krása s věkem odchází.
Žena je nejatraktivnější mezi 18 a 25 rokem života.  
Přibývající věk nás frustruje. "

Tolik jsem se dozvěděla z médií a tolik praví společenské konvence. Také se na vás ze všech stran valí "kult mládí" a stárnutí jakoby bylo na obtíž? Máte pocit, že po 20 budete staré a že v 25 končí život? A po 40 si vás už nikdo nevšimne? Proč pořád tolik řešíme věk?
 
Víte, občas dostávám komentáře typu "na tohle jsi už moc stará", "tohle bych si na sebe nevzala ani ve 20", "měla bys to blogování přenechat mladším", "kolik ti je?" (dokonce na google je jedna z nejhledanější frází ve spojení s mým nickem "petralovelyhair věk"), " ve svém věku bys tohle dělat neměla/měla dělat jinak".  Kdo určuje, který věk je ten vhodný a správný, kdy máme být nejšťastnější a nejatraktivnější a proč se necháváme neustále svazovat dávno přežitými a netolerantními pravidly? Proč si některé z nás myslí,  že ve 30 bychom si měly nasadit důchodky, zástěru a snad nevylézat z domu? Je to mediální masáží, mladickou hloupostí, netolerancí nebo tím, že jsme stárnutím strašeny ze všech stran?
Pokud jste se v některém rčení našli nebo patříte k těm, kteří si myslí, že po 30 vše končí, čtěte dál.


Sepsala jsem si pro vás několik bodů, na které byste se rozhodně měli těšit, pokud jste magické přelomové 3 ještě nedosáhli. Sama za sebe mohu říci, že jsem se nikdy necítila lépe, než po 30 a že bych rozhodně neměnila! Po 30, 40 ani 60 život přece nekončí :)!

  • zkušenosti - Říkejte si co chcete, ale vlastní zkušenosti jsou k nezaplacení a nepřenosné. Zatímco mnoho lidí má v teen letech pocit, že jsou nejmoudřejší (a já jim to nemám za zlé, to k tomu věku patří), opravdové životní zkušenosti a moudrost přichází až s věkem. Nakonec člověk se učí do konce života a nikdy by se přestat učit neměl nebo uvízne na mrtvém bodě.
  • nadhled - Zatímco ve 20 vás kdeco vykolejí nebo rozčílí a často jednáte impulzivně, po 30 nabere ve většině případů váš život jiný směr, člověk získá nadhled a nenechá se vykolejit každou hloupostí.
  • klid - Když už přijde nějaká ta "ťafka", člověk jedná mnohem klidněji a rozvážněji, dokáže si vše mnohem lépe rozmyslet a představit následky a nevyletí jak čert z papírové krabičky při prvním konfliktu.
  • empatie - Vlastnost, kterou má někdo vrozenou a někomu chybí nezávisle na věku. Ale vzhledem k tomu, že kolem 30 už jste určitě nějakými těmi životními kotrmelci prošli, máte mnohem více pochopení pro druhé a dokážete se do nich lépe vcítit. Díky tomu také umíte mnohem lépe poradit a vyhodnotit situaci.
  • víte, co vám sluší - Každá z nás si prošla obdobím trapných omylů v oblékání a jistě ve svém archivu najdete hned několik ponižujících fotografií, u kterých nechcete aby spatřily světlo světa. Já jich mám doma hned několik a dokonce dobrovolně přiznávám, že některé jsou i na tomto blogu :). Každopádně většina žen po 30 už dobře zná své proporce, barvy a střihy oblečení, které jim sluší. Také už jsme si za ta léta našly styl, který nám sluší a ve kterém se cítíme nejlépe. Já mám ráda změnu, takže styly často střídám, i kvůli blogu, protože by vás určitě nebavilo koukat pořád na to samé dokola. Kdybych ale neměla blog, měla bych mnohem méně oblečení a mezi mé nejoblíbenější patří zcela jistě jak styl elegantní jako jsou košile, sáčka a kalhoty, tak romantické boho kousky, v těch se také cítím skvěle, často také nosím retro v podobě 50. a 60. let.
  • umíte se nalíčit a podtrhnout své přednosti - Ve většině případů jste již přišly na to, že  světle modré stíny, černá waterline a do čárky vytrhnané obočí v kombinaci s několika vrstvami řasenky největší parádu nenadělá. Znáte svoji tvář, rysy a víte, co zdůraznit a co naopak potlačit. Podobně jako v oblékání prostě víte, co vám sluší nejvíce a toho s držíte. Kdybych měla mluvit za sebe, tak v civilu je to určitě nude líčení (takové které znáte z vlogů) s nenápadnou rtěnkou a někdy naopak žensky a smyslně výrazné rty s jemně nalíčenýma očima. Kraslice už necháváte opravdu jen na Velikonce víte, že dokonale a přirozeně upravená tvář působí nejlépe.
  • umíte se radovat z maličkostí a dělat si radost - Víte, že je důležité se odměňovat, dělat si radost a z maličkostí se radovat a že více než cokoliv jiného se na vzhledu odráží právě vnitřní pohoda. Proto myslíte pozitivně a berete život tak jak přichází. Díky tomu se netrápíte malichernostmi a tím, co nemůžete změnit. Máte radost z dobrého kafe, z toho, že jste se krásně vyspali a že vás nebolí záda nebo z prolenošené neděle.
  • už máte něco našetřeno - Ve většině případů jste na tom finančně lépe než ve 20 a tak se můžete sem tam trochu rozmazlit, koupit si dobré víno, novou rtěnku nebo si dovolit lepší dovolenou než ve stanu (ne že by a tom bylo něco špatného, moc ráda jsme pod stan jezdila, ale čím jsem starší, tím více oceňuji určité pohodlí).
  • bydlení - Bydlení na koleji nebo internátě je jistě zábava, ale časem se přejí a člověk chce mít svůj klid. Ve 30 už nemusíte poslouchat noční zvracení spolubydlících po pařbě ani chrápání rodičů ve vedlejší místnosti. Dost často místo toho posloucháte chrápání manžela nebo brekot dětí, ale přesto - jste ve svém a sami svým pánem :)!
  • víte co chcete - Nebo možná nevíte, co chcete, ale víte zcela jistě, co nechcete. Zatímco kolem 20 se člověk pořád ještě hledá a většina z nás nemá úplně jasno, co by chtěla dělat, ve 30 už váš život nabral ten pro vás správný směr a vy jste si jisté kam patříte a kdo jste.
  • kariéra - Potupným brigádám a pracovním pozicím jste daly vale a začali konečně dělat to, co jste vždycky chtěli a umíte se za to nechat adekvátně ocenit nebo si o to alespoň říci.
  • umíte říct ne - Když vám něco nesedí nebo něco nechcete dělat umíte slušně odmítnout aniž byste si to později vyčítali. Víte, že nemůžete vyhovět všem a netrápíte se tím.
  • neztrácíte čas s lidmi, kteří vám nic nedávají - Vyselektovali a zredukovali jste známé na okruh přátel a lidi, se kterými je vám opravdu dobře a kteří vás podporují. Neobklopujete se falešnými hráči a neztrácíte čas s lidmi, kteří vás jen využívají, protože víte, že čas je nejcennější komodita.
  • máte zdravé sebevědomí  - Zahodili jste zbytečné komplexy a konečně se smířili sami se sebou, svým vzhledem, tělem a povahou. Víte, že je důležité na sobě neustále pracovat a mít se ráda. Věříte si, ale zároveň víte, na co máte a své síly nepřeceňujete a neslibujete nemožné.
  • nelákají vás pařby do rána - Sklenička vína a večeře s dobrými přáteli pro vás zní mnohem lépe než párty do rána nebo zakouřená hospoda čtvrté cenové. Jasně, v určité době to bylo fajn a všechny nás to bavilo, ale ruku na srdce není mnohem lepší příjemně poklábosit s někým vašemu srdci blízkým a pak se pořádně vyspat než se ploužit za ranního kuropění městem s rozmazaným makeupem?
  • umíte pít - Nehoda se stane v každém věku, ale čím jste starší, tím jistěji víte, kolik a čeho můžete vypít a tak odpadá potupné noční pozvracení bot vašemu novému objevu a ranní kocoviny.
  • umíte ocenit kvalitu a dbáte na sebe - A to nejen v oblékání, ale především v jídle. Více na sebe dbáte, pravidelně se stravujete a nejíte čínské polévky 2x denně.
  • umíte se bavit - Zatímco ve 20 do sebe musíte kopnout panáka, abyste někoho oslovili, ve 30 si z toho těžkou hlavu neděláte. Umíte přirozeně navázat konverzaci prakticky s kýmkoliv a prohodit vtípek, i když se bavíte o počasí. Je vám totiž jedno, co si o vás myslí ostatní, důležité je, co si o sobě myslíte vy!
  • pleť - I když představa, že se zcela zbavíte pupínků je utopie, víte už jakou máte pleť a jak o ni pečovat, takže ve většině případů, i když přibude nějaká ta vrásečka nebo se objeví nevítaný návštěvník v podobě akné, umíte s tím pracovat a vyřídit ho dříve než vyřidí on vás. Vaše pleť tak paradoxně vypadá lépe než před 10 lety. 
  • postava - Víte, že nic není zadarmo a tak se udržujete v kondici, místo pytlíku brambůrek a dvou litrů vína s kolou si jdete zaběhat a dáte si něco zdravého, takže nejenže se líp cítíte, ale dokonce i lépe vypadáte! 
  • umíte si ze sebe udělat legraci, neberete se přiliš vážně - No a pokud jste se v žádném bodě nenašli, jste si vědomi toho, že tohle celé sepsala jen jedna duchem stále mladá a praštěná třicítka, takže se nad tím jen pousmějete a jdete dál........

Tak co, pořád si ještě myslíte, že 30 je tak špatná a že je potřeba se jí bát? Ať už váš věk začíná jakoukoliv číslicí, mějte se rádi, radujte se ze života a užívejte si ho plnými doušky, protože vždycky to má něco do sebe! A napište mi ty vaše body, ať už je vám 15, 30 nebo 60.......
 
Mějte fajn večer a držte mi palce, at je mi zítra lépe a mohu se vrhnout na beauty videa :)!

66 komentářů:

  1. Depku z přibývajícího věku rozhodně nemám a mít nebudu. Když žena o sebe pečuje, pravidelně cvičí, může vypadat velice dobře i v 50tce :)

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní článek Peti! Mně táhne akorát na třicet a tak nějak cítím tlak okolí, že třicet je teda ten zlomový věk a už bych měla být rozumná a bla bla bla. Já se ale cítím rozumná, jen to nemusí znamenat, že se budu oblíkat jako stará bába a mluvit jen o dětech a slevových letácích. Život je krásnej a jak říkáš, umím si ho užít a dělat si radost! Děkuju zas za připomenutí, jsi skvělá <3

    OdpovědětVymazat
  3. Mám sestru, které bude 40 a vypadá na 30. Hodně o sebe pečuje (vlasy, kosmetika, nehty). Nedávno držela Ketodietu, takže je nyní štíhlá jak 20tka. Obléká se barevně, žensky a sexy. Myslím, že je s věkem krásnější a víc si života užívá. Také má spoustu energie. Chodí každý víkend pařit a loví muže a testuje je.:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No... a co jako? No tak lítá za chlapama a co?

      Vymazat
    2. Taky nechápu, co tím chtěla pisatelka říct... Máme sestře závidět, že chodí pařit a lovit chlapy? Já teda nevidím jediný důvod... Spíš mi přijde smutný, že nemá rodinu, se kterou by ty víkendy trávila...

      Vymazat
    3. Proč jste hned takové? Jen se snažila napsat že na věku nezáleží. Kolikrát jsou starší ženy hezčí a udržovanější než ty mladší a užívají si více života... určitě v tom příspěvku nešlo jen o to že loví chlapy a že jí máte závidět...

      Vymazat
    4. Ve vsi ucte, nemyslim to jako rypani, nevim, jestli to, ze 40-leta pani chodi kazdy vikend parit a lovit chlapy je neco, k cemu bych rada aspirovala (pozn. je mi 32). Prece jenom tohle by mel mit clovek ve 40 davno za sebou. Samozrejme at si kazdy dela, co uzna za vhodne, ale znam ze sveho okoli par takovych dam a ve vsech pripadech je to spis smutne, ci alespon smesne. Takovy 40-lety diblik snazici se zapadnout mezi mlade parmenky (vetsina navstevniku takovych klubu jsou lide do 30 let). Ovsem kazdemu, co jeho jest, jen rikam, ze ja osobne ji to nezavidim...

      Vymazat
    5. Já si myslím, že je skvělé, že sestra o sebe pečuje a umí si užívat života, opravdu nechápu, proč hned hanit. Důležité snad je, že je spokojená ona. Opravdu mne mrzí, že je u nás nulová tolerance k druhým, at už je to vzhled nebo způsob života.

      Vymazat
    6. Ani já na tom nevidím nic směšného nebo naopak smutného. Každý ať se baví jak chce, já třeba na diskotéce byla jednou a doufám, že to bylo naposledy, prostě mě tenhle typ zábavy neoslovil a nebaví a radši prosedím do tří hodin do rána u herních streamu nebo hraní samotného, ale že bych měla kvůli tomu odsuzovat ostatní? Někdo má rád adrenalinové sporty, pro druhého je to nemyslitelný risk a hazard se životem. Náhodou je to pěkné. Moje babička taky vymetala diskotéky asi do 50ti, a to měla doma dvě děti a manžela.. je takový typ. Chodila vždy se šmrncovním krátkým účesem, výraznou rtěnkou a jehlama a užívala si to. Každý jsme jiný, je to jen o toleranci :-).

      Vymazat
    7. Bože,co to tu je zas za názory rýpavé?Češi mají jednu obrovskou nevýhodu - starají se víc o druhé než o sebe. Já jsem s příchooem třicítky na sobě vypozorovala jednu skvělou věc - už vůbec neřeším, co dělají,jak žijí,co jedí, jak se oblékají ostatní. Je mi to úplně šumák, protože každý jsme jiný a nikdo nemá právo o někom říkat :To děláš špatně,dělej to tak a tak. Jestli má někdo problém s tím, že 40 letá žena chodí na diskotéky,pak je mi těch osob líto. Asi jsou samy se svým životem nespokojené. A jen pro představu - Daře Rolins je 42 let!!A je to zatraceně sexy ženská, která nosí kecky, tancuje hip-hop a na té diskotéce by byla královnou parketu a věřím, že by se většina chlapů otočila radši za jejím zadkem,než za nějakou macatou,nespokojenou dvacítkou!Mějte se tu a tobě Peti, přeju ještě dalších 30 skvělých let blogování :) Protože to děláš super! Eva

      Vymazat
    8. Každému je tolik na kolik se cítí. Každý žije svůj vlastní život tak, jak uzná za vhodné, a není dobré nikoho za jeho rozhodnutí soudit. Je směšné vznést kritiku a poté tvrdit, že nezávidíte. Nezávidím a nekritizuju, mám své priority, ale neznamená to, že pokud má někdo priority jinde, že je to špatně. Loví chlapy, a co? Nemá rodinu, a co? Žije snad svůj život, tak jak ona chce! Někdo už to tu psal: lepší být čyřicetiletá spokojená pařmenka, než zakomplexovaná dvacítka, třicítka...Já razím heslo: Co si o mě myslíte není moje starost, ale váš problém :-)))

      Vymazat
  4. Skvělý článek :-) Ve všech bodech souhlasím :-) A kritikům bych řekla, ať jdou do háje s těmi svými zkostnatělými názory o tom, že ve 30ti už jsme na vše staré... :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc hezky napsané :) A souhlasím s Laurou :)

    OdpovědětVymazat
  6. S mnohymi bodmi suhlasim, niektore su fakt trefne. Mne je cerstvo 34 a depku z veku mam len v tom zmysle, ze nemam partnera a citim, ze uz je ten vek limitujuci, najma ked vsade naokolo vidim stastne manzelske pary, s detmi atd. Inak sa citim na 26-27, aj geny mame dobre:-) , takze ziadne vrasky a sediny. Len sa clovek obcas citi sam a smutny, tazko sa mi naladuje na to, ze bud sama stastna, spokojna a vyrovnana. Inak by som sa k tomu stavala v 25-tke ako teraz. Pekny vecer Peti a vyzdrav sa.

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný článek a našla jsem se ve všech bodech a to mi ještě není ani 25 let, asi proto mi vždycky všichni říkají "Chováš se jako by ti bylo třicet" :D

    OdpovědětVymazat
  8. Pěkný článek, jen si nemyslím, že ve 30 lidi dělají práci, která je baví. Někdo chodí do práce pro peníze, ne proto, že ho to baví a to se v mnoha případech ani po té 30 nezmění :P

    OdpovědětVymazat
  9. Nooo, je mi 23 a mam pocit, ze jsem silene stara :D A v hodne bodech se uz ted vidim a i kdyz si pripadam stara, rozhodne nemyslim, ze zivot po 30 konci. Mamce je 45 a vsichni mysli, ze jsme sestry a rozhodne neni zadna nudna mamina.
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
  10. Příjemný oddechový článek, i motivační.
    Z přibývajícího věku nejsem nadšená. Hlavně asi kvůli takovýmtěm věcem jako usazování se, zakládání rodiny - nemám se momentálně s kým usazovat a i kdybych měla, na děti se ještě necítím, ale už jsem ve věku, kdy se to očekává, a v tomhle ohledu bude jen hůř s každým dalším rokem na krku. :-) Taky tělo už není funkční jako dříve a ani tak nevypadá, ale to nějak beru jako věc, za kterou si můžu sama (tedy ten vzhled, nikoli funkčnost ve smyslu nějakých nemocí/obtíží a omezení). Nicméně naprosto souhlasím s body jako zkušenosti apod. Moc dobře si pamatuju, jak "velká" jsem si připadala třeba ve 12, děsně dospělá v 15 apod. Myslela jsem si, že jsem sežrala všechnu moudrost světa a máma a její názory byly samozřejmě trapné a mimo. :-) Zpětně vidím naivní dítě a vím, že to takhle bude pokračovat dál. Dnes si připadám nejmoudřejší, co jsem kdy byla, ale až mi bude dvojnásob, budu se zase jen usmívat, co jsem si tehdy (dnes) myslela a co jsem řešila. :-) Tohle mi přijde neobyčejně kouzelné.
    Mouni

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu v každom veku si myslíme že sme najmúdrejší

      Vymazat
    2. Citim to rovnako ako ty vo všetkých bodoch,len základom je byť zmierenia sama zo sebou a zo svojim životom ,

      Vymazat
  11. Krásný pozitivní článek navečer - díky. Je mi 33, mám tři děti a nikdy jsem se necítila a nevypadala lépe. Dokonce se mi nedávno v obchodě stalo, že po mně chtěla prodavačka občanku. Tak jsem jí poděkovala za kompliment a velebila svou kadeřnici, odkud jsem se zrovna vracela.

    OdpovědětVymazat
  12. Hezky clanek,se spoustou bodu souhlasím:-) mozna se ty konvence v poslední dobe trosku bori,ale kazdopadne tricitkou fakt nic nekončí,naopak.

    OdpovědětVymazat
  13. 30 mi teprve bude, ale souhlasím! Super článek!

    OdpovědětVymazat
  14. Milá Péťo,
    tenhle článek si dávám do záložek a hodlám se k němu pravidelně vracet :-) je to moc mile sepsáno a kdybych třicítku nepřekročila, minimálně bych se na ni po téhle hromadě písmenek začala hodně těšit :-)
    Jediný komentář, co mě k věku napadá... Tak že bych nevrátila ani jediný rok, který jsem už prožila. Teď tohle číslo je prostě TO ono :-)
    Krásný večer přeju!
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  15. Miluju tyhle články!! :)
    Mně je 20 - momentálně jsem skoroplešatá, unavená, oplácaná, dost na nervy, ale šťastná. Studuju medicínu. Okolo ní se točí celý můj život - přináší mi rovnováhu, jistotu, řád a radost. Až s ní jsem si pořádně uvědomila, že když nejde o život, tak jde o ho*no. A i když mám za tři dny zkoušku ... stojí to za to!
    Držte mi palce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, ja dělala minulou středu státnice a poslední co jsem večer studovala, bylo Péti video:) Tak držím palce ať Ti taky všechno dobře dopadne a nezapoměň se odměnit a pochválit..:) ja se ocenila Astor Lipbutter:)

      Vymazat
  16. Je mi 42, a můžu se pod všechno, co Petra napsala, směle podepsat. Život je super - pokud člověk chce a maká na tom.... jo, mám už nějaké ty vrásky, ale je mi to vlastně asi úplně jedno :)

    OdpovědětVymazat
  17. Třicítka mě čeká za 2 roky a co bude dál, mě vůbec neděsí, spíše naopak. Jsem ráda, že období školní docházky, diskoték, bolehlavů z alkoholu, obav "co na to rodiče" a hlavně puberty mám za sebou a čas bych vrátit nechtěla! S věkem nabývám zkušeností a jen tak něco už mě nerozhodí. Za jeden jediný rok jsem otěhotněla, vdala se, koupili si byt a porodila jsem, to vše mě velice posunulo dál...V uvedených bodech jsem se našla, jsou to moudra! :)

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj Peťo, letos mi bylo 30 a musím potvrdit, že se cítím snad nejlépe ve svém životě a 30 mi zatím nikdo nehádal. Mám partnera na kterého se mohu ve všem spolehnout, kupujeme byt a zařizujeme si ho k obrazu svému, vydělávám, takže si můžu dopřát věci které se mi líbí, o víkendu vyrážíme na mejdany jako ve 20 (na tom se nic nemění), jsem zdravá, šťastná a tak to má být. Co je mi ale velmi líto jsou trapné poznámky mužů o tom, jak oni zrají ale ženy jsou po 30 staré (to jsem např. letos slyšela od jednoho rodinného příslušníka, který se mi vysmíval že slavím 30 a on slaví 50 a je nej). Přitom je to z valné většiny přesně naopak. Pokud o sebe ženy dbají, vypadají krásně v jakémkoliv věku, zato s muži mám zkušenost tu, že o sebe přestanou dbát a už ve 40 vypadají příšerně. Neříkám že všichni, ale jsou na tom hůře než ženy. Mojí mamce bylo 50 a vypadá skvěle, škoda že tu není nějaká 50 letá bloggerka, která by to samé sepsala pro 50+ - hned bych jí to dala přečíst. Díky za skvělý článek!

    OdpovědětVymazat
  19. Umění odmítnout se asi skutečně dostaví až s věkem. Já to dříve (před 30) neuměla. Neustále jsem měla pocit, že jsem ve škole a že musím všem vyhovět. Až jsem pochopila, že mne to moje "ano" ničí a můžu si za to sama. A moc dobře si pamatuju ten bod a následný pocit po tom, co jsem poprvé odmítla, řekla ne a byla mile překvapená, že se vlastně nic moc hrozného nestalo :) To neustálé kývání na všechno mne opravdu strašně dusilo. Dusilo mne více věcí, připadala jsem si do 30, že mám v životě jen chaos, byla jsem netrpělivá, na jednu stranu věděla, co od života chci, na druhou stranu zase ne... jak říkám, chaos :) teď i problémy v životě řeším jinak, ne hned, ale s odstupem, rozmýšlím, hledám cesty, jak by to nejméně bolelo a na každý problém se dívám jako na nepříjemný obchod, že něco musím obětovat, ale nakonec to nebude tak zlé :) Prostě se nebojím teď být ještě starší :) inspirací mi je hodně žen, starší než jsem já. :)

    OdpovědětVymazat
  20. Super článek i když splnit všechny body je pro mě plán na dalších pět let :-) Můžu ale říct, že teprve ve 30 jsem zjistila, co od života opravdu chci a konečně na tom pracuju a je to super. Nejhorší je, že čemu věříme, to se stane pravdou, takže pokud si říkáte, že lidé po 30 nebo 40 patří do starého železa, tak i vy v tomto věku zestárnete a budete se cítit jako staré železo.
    Jsi krasna

    OdpovědětVymazat
  21. Nejlepší článek,co jsem tady četla. Opravdu skvěle napsáno. Potěšilo mě to a trochu uklidnilo,že nemusím tolik vyšilovat,že už jsem stará (skoro 32) :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Super článek Peťulko! :) Třicítka mi už klepe na dveře (za rok), tak jsem něco podobného potřebovala slyšet. :)))

    OdpovědětVymazat
  23. Já jsem si začala připadat stará, když mi první dítě na ulici řeklo "dobrý den" a přitom vypadám na 18, občas i mladší :) Nedávno si prodavačka myslela, že si kupuju sešity do školy pro sebe a ptala se do které jdu už třídy :) Bude mi zanedlouho 31 a musím říct, že už bych teda mladší být nechtěla :) Když si představím - znova školy, znova hledání partnera, znova všelijaké stěhování, znova hledání práce, seberealizace... Díky, ani za nic! Jsem ráda za to co mám teď, co jsem si vybudovala. Samozřejmě je pořád co zlepšovat, ale ve 20ti začínat znova od nuly, to bych už nechtěla. Co se týká vzhledu, myslím si, že žena je právě kolem 30tky nejhezčí - ví, co si může dovolit, co jí sluší, protože má právě ty zmíněné zkušenosti a soudnost + rozum - vše se to nakonec spojí dohromady a vyjádří to osobnost. Až mi bude 50, možná budu tu dvacítku chtít zpátky, ale dost o tom pochybuju. Žádný starší člověk, kterého jsem se kdy ptala, by nechtěl být znova mladý. Je to i dobou.

    OdpovědětVymazat
  24. Amen :-) Super napsáno, souhlas se vším! Nejdůležitější je "žít pro sebe" a hlavně nepodléhat psychickému nátlaku "jsem stará". Vidím to třeba na rodičích, kterým je 60 a pořád se vymlouvají, že jsou už "staří". A naopak, mám známých, kterým je 75 a pořád mají nějaké plány, stále jsou akční a psychicky mnohem mladší než rodiče... Vše je zkrátka v hlavě!

    OdpovědětVymazat
  25. Je mi 21 a myslím si, že už splňuji většinu Pétiných bodů :) A upřímně se někdy těším, až mi bude těch 30, 40, protože když jdu někdy po městě, říkám si, že ta čtyřicítka je mnohem větší kost, než lecjaká dvacítka :) A k tomu, co psala Péťa hned na začátku, že prý je na některé věci moc stará, je to blbost, zrovna tobě Péťo může směle závidět lecjaká osmnáctka. A v tom je jádro pudla, ne v tom, že je ti 30 :)

    OdpovědětVymazat
  26. Ahoj Peti, skvělý článek! Mě je 31 let a myslím že je to skvělý věk. Našla jsem se snad ve všech bodech. Měj se krásně! Petrushca

    OdpovědětVymazat
  27. neubrala bych si dobrovolně ani jeden rok života :) těším se na další léta a nelituji ani minuty.
    naštěstí mám pocit, že tento trend mládí, který započal v 90. letech už pomalu ustupuje, objevují se totiž stále atraktivnější padesátnice a šedesátnice a i filozofie společnosti se pomalu mění z uspěchané a aktivní na vyzrálou a vyrovnanou

    OdpovědětVymazat
  28. Duši lahodící článek! ;-) Je mi 30 a se všemi body absolutně souhlasím. Na věty typu "Není tohle na tebe už moc barevné?" nebo "Ty sis koupila časopis Joy? To je snad jen pro náctky, ne?" jsem už imunní, můj věk mě baví.

    Bez problémů přiznávám, že až okolo třicítky jsem se začala pravidelně starat o svou, jinak bezproblémovou pleť (kromě odličovače, samozřejmě, ten používám odjakživa). Takže mám zásobu očních, denních i nočních krémů, tonik a micelárek vhodných pro mou pleť a užívám si svůj každodenní kosmetický mazací rituál :) Taky jsem se začala kreativněji a barevněji líčit. Nejen černá linka a řasenka. Lepší je pro mě jemnější šedá linka a nějaké fajn barevné stíny, pasující rtěnka a paráda jistá :D

    V něčem mi připadá, že si užívám života daleko víc, než ve dvaceti. Nikdo mi nediktuje, co mám, jak mám a jak nemám žít svůj život. Momentálně jsem začala studovat druhou vysokou školu, vím co chci a kam směřuji. Mám vedle sebe báječného manžela, který mě podporuje a je mým nejlepším přítelem. 30ka je prostě fajn!

    A myslím, že k té "věkové" pohodě rozhodně přispívá i existence beautyblogů, obzvlášť takového, jaký má Péťa, protože vidět dobrou energií nabitá videa krásné, chytré, kreativní i odvážné "přestřicítky" je neuvěřitelně motivující a skvělé! Seeing is believing :D

    OdpovědětVymazat
  29. Klobouk dolů za tenhle článek :) normálně čtu spoustu blogů, ale nekomentuji skoro nikde, ale tady musím, Peti je super, žes to takhle hezky sepsala, třeba to někomu otevře oči a i když mi je 23, tak jsem se už teď ve spoustě bodech našla :-)

    OdpovědětVymazat
  30. Krásný článek! U každého odstavce jsem si v duchu říkala: "Žejo! Žejo!" Do třicítky mi chybí dva roky a souhlasím úplně se vším, jen bych možná přidala jednu věc - pokud není člověk zabedněná trubka, tak už pochopil i leccos z kapitoly sebepoznání, takže ví kdo je, jaký je a jak může nejlépe vycházet s lidmi. Pro mě byl třeba naprosto přelomový minulý rok, kdy jsem zjistila, že nejsem divná, ale jen introvertní. Věřte nebo ne, ale to zjištění mi otevřelo oči ve spoustě věcech a usnadnilo pohled na spoustu situací, konfliktů či vztahů.

    OdpovědětVymazat
  31. Dobré téma a taky osobně nechápu, proč všichni ten věk řeší..je mi prostě tolik, na kolik se cítím a basta. Pokud už mám něco za sebou, je toho třeba využít ve svůj prospěch, zúročit zkušenosti a životní kopance v něco skvělého =). A když jsem mladý, no tak pak se zase můžu těšit ze všeho toho objevování nepoznaného, učení se je přece ten nejhezčí životní proces (a ne, nemyslím tím sezení ve škole =))

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
  32. Moc hezký článek! Také nechápu, proč každému tak záleží na věku a tak strašně se řeší, jestli si v tom a tom věku může obléct to a to...Trocha soudnosti je samozřejmě potřeba, ale proč by člověk nemohl být stylový i jindy než v "teenage" letech? :) The Colorful Blog

    OdpovědětVymazat
  33. Pěkně popsaný ideální stav, ve kterém by se ženy po třicítce mohly nacházet kdyby ...Je v pořádku, že realita tak dokonalá není, myslím, že i pokud dosáhneme jen některých bodů je to fajn a o ostatní se můžeme snažit.
    Mě je 52 a nechtěla bych se vrátit do 20. Z uvedeného samozřejmě všechno nesplňuji, ale to mě netrápí. Mám jen jednu poznámku (zkušenost) - trochu mě někdy zamrzí, že v mém věku, pokud jste obyčejná, i když upravená ženská, stanete se pro muže neviditelná. Výjimkou jsou ženy oplývající osobním kouzlem a šarmem, což se podle mého názoru nedá naučit. Ale jinak jste neviditelná, protože kouzlo mládí je pryč a na uctivé chování ke stáří jste ještě mladá. Nemám na mysli navazování vztahů s muži, jen obvyklé společenské chování. S touhle neviditelností se musíte v určitém věku vyrovnat.

    OdpovědětVymazat
  34. Súhlasím so všetkým, žena čím je staršia tým je lepšia, ako víno. Bohužiaľ nevedno prečo, zvyšok populácie je asi iného názoru. Žena po 30-ke je diskriminovaná, či už zamastnávateľmi alebo mužským pohlavím. Nedajboh stratí žena po 40-ke zamestnanie, nemá šancu sa už do 65-ky zamestnať a nikto neberie do úvahy jej kvalifikáciu ani skusenosti. Skrátka je nepoužiteľná pre trh práce. U mužskej populácie je žena po 25-ke neatraktívna a nežiadaná a môže mať aj miery 90-60-90 a len dve vrásky okolo pier od úsmevov čo rozdáva mužom. Aj dôchodca sa otočí radšej za sviežou dvaciatkou, ako za pestovanou štyriciatničkou. V minulosti niektorých civilizáciách ženy, ktoré už neboli schopné reprodukcie boli dokonca fyzicky likvidované. Taká je realita, a to sú dôvody prečo všetky ženy začínajú upadať do depresie s pribúdajúcim vekom, prečo majú strach zo staroby, prečo sa dajú rezať u plastických chirurgov, napatlajú na seba aj jed, len aby zostali navždy mladé. Smutné, ale bohužiaľ pravdivé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím. Z osobních zkušeností to vnímám stejně. Je mi čerstvě 35, cítím všechny klady, které Petra zmiňuje v článku, přesto už nemám to jedno, co je pro muže nejatraktivnější - svěžest mládí. Psychicky a rozumově jsem připravená na partnerský vztah, vím, co mi sluší, umím vystihnout přednosti, zamaskovat oblečením nedostatky, pečuji o sebe, tzv. našla jsem se, nebojím se říct "ne", popř. se ozvat např. restauraci, když vám přinesou studenou polévku, přesto pociťuji ze strany mužů mnohem menší zájem než v období 23-27 řekněme. Pokud to přeženu do extrému, v telecích letech, kdy jsem nechala po sobě šlapat, neměla jsem svůj vlastní názor, byla jsem pouze "hadrovou panenkou", prázdnou schránkou, která ale byla mladá, tak zájem mužů byl. Dnes nikoliv a pokud ano, tak pouze do postele. Vypovídá to snad o mužích to, že nechtějí rovnocenou ženu, ale mladou schránku a nic víc neřeší? Je pro ně mládí opravdu prvořadé, ale jinak ať má partnerka v hlavě klidně seno? Mají dnešní muži opravdu z žen po 30 strach? Takže ano, třicítka má nesporné množství kladů, ale pokud si do třiceti nenajdete partnera, tak mám pocit, že vám všechny ty klady jsou úplně k ničemu, protože už nemáte onu svěžest mládí a muži se vás z nějakého důvodu bojí...
      Možná by byl zajímavý Mírův pohled, jak ke vztahu k Pétě, tak obecně - kdyby byl sólo, hledal by partnerku věkově k sobě nebo výrazně mladší?

      Vymazat
    2. To, co píšete je smutné, je možné, že tomu tak je a bojím se, že máte pravdu. Pokud budu mluvit za sebe, nikdy jsem s nezájmem opačného pohlaví nebojovala, ale je dost možné, že to přijde brzy ☺. Na druhou stranu, já, jelikož životního partnera mám, je mi to jedno. Věřím ale, že pokud je žena po 30 sama, musí být dost těžké nějakého normálního partnera najít, pokud nejde jen o to si občas užít.
      Osobně si myslím, že mnoho mužů chce mladší partnerku proto, protože mladé holky často "poslouchají" a od svých partnerů toho tolik nechtějí, je to pro muže tedy pohodlné. Vidím to u sebe v minulosti i na mladších kamarádkách, že jsou ještě takové "hloupé" a nechají od muže dost líbit. Proč by tedy muž hledal starší partnerku, když může pohodlně být s někým, kdo po něm nic nechce a ještě skáče jak on píská a jako bonus má mladistvý vzhled!
      Nemyslím si ale, že to tak mají všichni muži, myslím, že mnoho mužů chce rovnocennou partnerku s vlastním názorem, jen jsou většinou již zabraní.....
      Za Míru samozřejmě nemohu mluvit, ale vždycky říkal, že pro něj je ideální žena věk 35-40 co se týče vzhledu a z jeho reakcí a chování vnímám, že si s mladšími zas až tolik nerozumí a podle mě by třeba 20 ted už nehledal, ale kdo ví ☺... Nicméně i tak je to jistě hlavně o mentalitě a psychické vyspělosti než o věku jako číslovce.
      Spíše mne tak napadá, že je škoda, že ženské nedrží více při sobě, protože ten 40-50 letý chlap jen využijte toho, že ho ta 20-25 chce, což chápu na jednu stranu, protože vrstevníci bývají v tomto věku ještě často paka, zatímco ženy už ne. Kdyby si ale ženy hledaly věkově přiměřené partnery a jakmile by slyšely "ženatý", rozsvítila by se jim varovná kontrolka, pak by ve 30-40 neměly problém s hledáním partnera.....ovšem to je samozřejmě utopie ☺. Podle mě je to o tom, že pro chlapa je to pohodlnější, když nemusí na vztahu pracovat a vše mu projde a ke všemu chlapi jsou orientování hlavně vizuálně, takže.....
      Ale abychom nebyly nespravedlivé, mnoho žen si to dělá také samo a já být chlap, také s nimi nejsem ☺.
      Tak ted jsem se Míry ptala a hledal by partnerku věkově přiměřenou, plus mínus cca 5 let, rozhodně prý ne 20 ani 50 ☺.

      Vymazat
    3. Opravdu ne všechny ženy upadají s věkem do deprese...! Jenom takové které o sebe nepečují... anebo si vzaly za muže nějakýho pitomce...a jsou tím pádem nešťastné... zkušenost z okolí. Mě je 50 - právě dnes - a netrpím ani depresí ani nešílím s botoxem apod. Jsem neskutečně štastná právě teď. Cvičím, jím zdravě a mám klidný spánek jak žiju svůj život.
      Ráda čtu blogy. Jen mi je nepříjemný se dívat na chlapa, když na yt zveřejňuje a žertuje o tom jak se podělal, jak to asi vypadalo, ukazuje opakovaně jak neumí použít antiperspirant a pod. Takovýho chlapa zralá žena třicítka usměrní, Petro. Když ho nedokáže usměrnit, tak jeho zmíněné nechutnosti z videa vystřihne. Když to tam nechá tak si snad Petra myslí že je to zábavné. Není. Blogerka jako Petra by si neměla podřezávat vlastní větev. To Ti říká 50 letá, duchem stále mladá žena, která má Tvuj blog jinak ráda.

      Vymazat
    4. Jsem ráda, že jste šťastná, to Vám/Ti moc přeji a je to jistě i motivací pro ostatní ☺. Avšak zrovna challenge na vlogovacím kanále bych považovala za obsah pro mladší (duchem či věkem) diváky, kterým sedí takový smysl pro humor a kteří chápou, že to není myšleno vážně ( pokud je člověk ve stresu a vydá za krátkou chvíli takové množství energie, aby pobavil ostatní, věřte tomu, že z toho bude zpocený až kdesi, stačí si to zkusit, pak odsuzujte, to vám nepomůže žádný antiperspirant. Moc ráda bych viděla Vašeho partnera či dokonce Vás kterak se v 35 vedru nepotí). Těší mne však, že i přesto tato videa sledujete, přesto si myslím, že je lépe vyhledávat obsah, který mne těší a na který se dívám ráda - doporučuii hlavní kosmetický kanál nebo cestovní videa. Děkuji a pěkný den.

      Vymazat
    5. Já kolem sebe mám dost žen kolem třicítky, co hledají (některé už roky marně) toho pana božského, ale i dost mužů téhož věku, kteří zase hledají tu pravou.
      (Dát je dohromady jsme již zkoušeli, nejsou kompatibilní :-D )
      A jeden z mých nejbližších kamarádů právě říkal, že "s kvalitníma ženskýma kolem třicítky je to jako s parkovacíma místama u nákupáku - ty lepší už jsou zabraný a zbývají placený a nebo pro kryply."
      (Slovo "krypl" brát prosím s nadsázkou, byl to čistě pejorativní výraz, nechtěl zcela jistě nikoho urazit či se ho dotknout.)
      ...............
      Na ale taky na tom něco bude :-D

      Vymazat
    6. Milá šťastná čerstvá 50-nička, mimochodom všetko najlepšie k narodeninám, verím, že si dnes právom neskonale štastná a to preto, že si sa vôbec dožila toho požehnaného veku. Svojím vyjadrením sa k spôsobu blogovania PetraLovelyHair si však len potvrdila, že si mrzutá, zatrpknutá a nedoprajná stárnuca žena, ktorá kritizuje to, čo sama nevie robiť. Takže nepresviedčaj tu nikoho aká si v 50-ke šťasná, vyrovnaná mladica a hneď jedným dychom sa prejaviš ako starena, ktorej všetko vadí, aj to, čo vôbec nemusí riešiť. Veď ťa nikto nenúti to pozerať. Žij a nechaj žiť.

      Vymazat
  35. Nejde se nepřipojit, v mnoha bodech s Tebou souhlasím, po třicítce pociťuji vnitřní klid, méně se stresuji a více se raduji z toho, že jsem zdravá, že se mi daří a mám konečně partnera, se kterým jsem spokojená :o))
    Jana

    OdpovědětVymazat
  36. Zrovna tento víkend mě mamka opravila,že mi už není 30,nýbrž 31. A ať si tedy neubírám. Teď už každý rok bude prý znát..A v práci mé kolegyně kolem 20 probíhají problematiku věku chlapců,jestli 17ti letý přítel je už moc,nebo málo a 25 už je moc starý:-D nezbývá mi pak jen se pousmát.

    OdpovědětVymazat
  37. Ahoj, nechcem ťa nejako uraziť, neviem či si taka len vo vlogoch alebo aj v realite, ale príde mi že si taká až moc "praštená" ako nejaká nástka. Samozrejme je fajn keď človek nie je konzervatívny a až moc slušný, ale čo ja poznám 30 ročné správajú sa na 18..aj keď sú to mladé ženy, občas je to už moc... Je to len môj názor tak prosím no hate! Inak vela žien po 30 dieťa odkladajú, že majú čas, bohužial si neuvedomujú že čím sú staršie, tým väčšia pravdepodobnosť Dawnovho syndrómu u dieťaťa bude (či iných chorôb) :/

    OdpovědětVymazat
  38. Třicítka už mi dejchá na záda a cejtím se nejlíp ve svým životě :-)
    Takže vlastně souhlasím s každým bodem :-D

    OdpovědětVymazat
  39. Pěkný oddechový článek, třeba se pár slečnám uleví, jsi jedna z nejčtenějších blogerek u nás, takže se to snad dostane k co nejvíce lidem, kteří věk řeší. Mně to příjde jako hrozná škoda, že se holky, slečny a ženy nechají takhle ovlivnit médii a pak se bojí stárnutí. Stárnem přece všichni a když je s tím člověk smířený, tak stráne tak nějak krásně a sgrácií. Ale jedna z těch věcí nahoře u mě platí taky, nejraději bych narozeniny neslavila, ale ne proto, že bych se bála stárnutí nebo bych byla nerada, že jsem zase o rok starší, ale protože mi to příjde jako zbytečnost. Nejradši bych neslavila ani svátky, a to jak svůj tak i Vánoční, Velikonoční a podobně. Ale to už je čistě moje mínus. Ve svých 22ti se cítím furt na 16, jako naprosto blbý, prkený kuře, co neumí mluvit na veřejnosti a křečovitě se tváří při každém očním kontaktu, ale vůbec mi to nevadí. Důležité je, na "kolik" se cítíme a ne na to "kolik nám je". Jak píšeš, nadhled, ten je rozhodně fajn a mě osobně sice nevytáčí poznámky na můj vzhled nebo na mé chování, ale blbost lidí a kolikrát jednám fakt hodně impulzivně a vztekle, no snad z toho vyrostu :-).

    OdpovědětVymazat
  40. Super článek. :) Tímto jsi podle mě mnoho lidí přesvědčila o tom, že 30 není vůbec špatný věk. Jen tak dál. :)

    OdpovědětVymazat
  41. Tak to si snad někam přepíšu, je mi 22 let a s některými body se ztotožňuji, na jiné se těším :) Body jako např. cítit se svá a sebejistá, umět říct ne, znát své kvality, umět se ocenit apod. je pro mě oříšek. Nervuji se vším, i maličkosti mě dokáží občas pěkně naštvat, takže jestli je tu vidina a nadějě toho, že budu odolnější a jistější sama sebou, tak to se už moc těším, samozřejmě na tom pracuji už nyní, ale je to pro mě velká výzva. Já říkám: věk je jen číslo napsané v občance.

    OdpovědětVymazat
  42. Se vsim souhlasim, hezky napsano. Marta 39!

    OdpovědětVymazat
  43. Ja osobne som otázku veku riesila tak do tej 25ky, proste kazde narodeniny, jeej, zas mam o rok viac bla bla bla.... po tej 25ke sa to nejak zlomilo, teraz mam o desat viac a pre mna bola ta uplynula dekada tym zatial najlepsim usekom mojho zivota (aj tak dufam, ze bude este prekonana ;) ) No a ked teraz vidim nejaku blogerku vzdychat nad tym, ze "Paneboze uz budem mat 25!" tak je mi to take smiesne, asi preto ze som bola taka ista. Teraz sa s hrdostou hlasim k svojmu veku, nie je to ziadne statne tajomstvo a nemam problem odpovedat na takuto otazku.

    OdpovědětVymazat
  44. Mě je 24 a připadám si fakt stará :D Nebo jako né, že bych si přišla jako ňáká babička, ale zhruba od tý 20ky to tak strašně letí, že to na mě prostě hrozně doléhá. Maminka měla pravdu když mi říkala ať si užívám dětství protože až budu dospělá tak to bude všechno utíkat mnohem rychleji :)

    OdpovědětVymazat
  45. Ja si myslim, ze zena je nejkrasnejsi prave mezi 30 a 40 a ten vrchol je nejak kolem 35. Nejen diky tem vecem, ktere vypisujes v clanku, ale hlavne proto, ze uz dospela. Myslim fyzicky dospela a hlavne je to videt v obliceji. Vidim to sama na sobe, bude mi 31 a pripadam si mnohem hezci nez v 21. Postavu mam teda relativne horsi, ale celkove je to o 100% lepsi. Jinak souhlasit s tema bodama tak uplne nemuzu, napriklad se mi po nejakych 28 hrozne zhorsilo zdravi, ale.to.je.spis dusledek nezrizeneho.zivota v mladi. Pila jsem dost alkohol a kourila, jedla samy nezdravy veci, bramburky a kolu a tak a telo mi to ted vraci, takze paradoxne jsem se citila lip tehdy nez ted, kdyz uz nic z toho nedelam :-D. Ale tak to byva.

    OdpovědětVymazat
  46. Moc povedený článek, řekla bych, že sedí :) Je mi 36 a skoro se vším se ztotožňuju, akorát s jedním bodem mám trošku problém. Co se týká kariéry - "potupným brigádám a pracovním pozicím jste daly vale a začaly konečně dělat to, co jste vždycky chtěly a umíte se za to nechat adekvátně ocenit nebo si o to alespoň říci". V podstatě ačkoli člověk dělá to, co vždycky chtěl, po několika letech strávených ve vysněné práci může prožívat frustraci. Vidina lepších podmínek a vyššího platu je ta tam, rok od roku všechno jen horší a horší. Prožívání stresu a nátlaku, podle mě to platí v dnešní době na většině pracovních pozic. Navíc změna zaměstnání není zrovna jednoduchá. Spousta lidí má obavy z budoucnosti, o svou rodinu, atd. Ideální stav je úspěšně podnikat v tom, co člověka baví, jenže to taky nemůže dělat každý. Je potřeba k tomu mít schopnosti, odvahu, tvrdé lokty, někdy i známosti nebo popularitu, finance na rozjezd... Prostě pro některé platí, že ačkoli ví, co od života chtějí a co ne, stejně realitu kvůli různým dalším okolnostem nikdy nezmění k lepšímu :)

    OdpovědětVymazat
  47. Ahoj Peťo, mě je zatím 26, ale věk jsem řešila a řeším - i když teď už méně než dříve, ale je to pro mě spíš dané zázemím. Když mi bylo čerstvých 15 let, připadalo mi, že se kolem mě točí svět, ty prázdniny po 9. třídě před střední školou byly prostě úžasné. Nikdy už jsem si tak sebevědomě a důležitě nepřipadala. V 16 jsem si díky nešťastné lásce připadala na odpis. V 18 jsem konečně začla zase dýchat, ale byla jsem ustrašená tím velkým světem, co se všude chtěl otevírat (vysoká škola, zaměstnání, kluci), takže mi z toho moc dobře nebylo. Ve 20 jsem řešila, co si o mě kdo myslí, měla jsem lásku, u které jsem si po celé roky myslela, že je osudová, ale ten kluk mě tak vyřídil, že po 6 letech jsem utekla, i když jsme byli zasnoubení. Začla jsem si užívat a našla lásku, u které jsem neznala hranici, nikdy předtím ani potom jsem tolik nemilovala - on mi ale taky zlomil srdce, takže jsem odešla a dnes je to jen střípek, který mě mrzí, ale dal mi velké ponaučení. A v 25 jsem našla muže - pro mě prvního v mém životě, který má srovnané hodnoty jako já, můžu se o něj opřít a podporuje mě. A v 26 můžu říct, že jsem neskutečně ráda, že jsem se odstěhovala od rodičů, ukončila studium, našla si práci a bezva přítele, protože tohle všechno zlepšilo mé životní podmínky naprosto markantně, i když jsem se toho dřív šíleně bála. Pleť mám teď nejhezčí, za celej svůj život, oblékám se odvážněji a víc lichotivě vůči mé postavě, nejsem smutná, když si s někým hned nerozumím, vycházím s rodiči, dělám si věci po svém a nikdo mi do toho nemluví. A i když přijdou pro změnu řeči který se od 20 let změnily, nevykolejuje mě to tolik jako dřív. Ve 20 mi mamka říkala, že nechce být babičkou, v 26 mi říká, že nejsem nejmladší a měla bych si pořídit děti. Myslím, že na děti je vhodný čas tehdy, když člověku připadá, že by byl dobrý rodič. A co se zdraví týká. Tím, že jsem začla přemýšlet sama za sebe a nepouštím do sebe tolik informací od ostatních - co si myslí, že je pro mě nejlepší - jsem si i zlepšila zdraví. Už vím, že s nemocemi jde bojovat a k životu se stavím s očekáváním a otevřená, protože mi přineslo, co se zdraví týká 2 benefity. S astmatem se dá bojovat sportem i bez prášků a inhalátorů - odzkoušeno! A s mým autoimunitním zánětem mi kupodivu pomohlo první zaměstnání a pracovní benefity. Proč mi asi lékaři nikdy neřekli, že by mi pomohlo, kdybych změnila stravu a začla se tak pomalu uzdravovat, místo abych do sebe ládovala každým rokem víc a víc prášků? Každý svého štěstí strůjce, a i když je věk a vše, čeho se to týká, boj, není marný. Proč nebýt za dámu v každém věku. A i když karambolů jsem zažila hodně, nemůžu říct, že bych něco vzdala. Vždy bojuju a něco získám. A zkušenosti jsou k nezaplacení.
    Ať se ti i nadále daří, moc ráda tě sleduju!

    OdpovědětVymazat
  48. Zatím jsem překročila první pomyslnou hranici, tedy 25 let, kdy si dvacítky myslí, že končí život :D A pamatuju si, jak jsem ve 23 měla děsněj strach z toho, že jak překročím pětadvacítku, začnou se mi dělat vrásky neskonalou rychlostí :D Naštestí se to nestalo (ufff), o celé tři roky později (no považte, celé tři roky!) se tomu směju. Napsala jsem o tom i článek: http://vidlickavpolevce.blogspot.cz/2016/04/jake-to-je-kdyz-vam-je-25-let.html

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář, dělají mi ohromnou radost :)! Komentáře jsou moderované tzn. objeví se až po schválení! Než něco napíšete, rozmyslete si, zda byste to chtěli číst vy a prosím, hlavně slušně. Děkuji všem za pochopení!